VLTAVA 2011 – komentář (celý průběh akce si nikdo nepamatuje, a tak jde o fragmenty z vyprávění)

  V minulém týdnu proběhla prázdninová akce Vltava 2011. Na poslední chvíli z důvodů osobních, pracovních, případně strachu z počasí ještě řady zájemců prořídly, ale sešli jsme se v počtu 13ti osob + jednoho pesa, a podařilo se nám obsadit všechny vypsané třídy. Manželské páry z důvodu přítomnosti dětí zvolily spolehlivé, ale pomalejší rafty Colorado, Pažouti a Slomaci osedlali přiměřeně rychlé a relativně bezpečné Pálavy (kříženec raftu a kánoe), a Vydru - nejrychlejší a také nejnebezpečnější stroj startovního pole zvolil Pavel Kolařík se svou přítelkou.

  Po nepříliš náročném telefonickém upřesňování vzájemné polohy, jsme se v neděli večer sešli ve Vyššebrodském kempu. Již první večer (ještě bez Michala Slováčka a slečny Lucie vínové) naznačil, že nepůjde o žádnou oddechovku, ale o akci vyžadující silných jedinců, protože krom řeky a počasí budeme ještě muset bojovat se všudypřítomným alkoholem. Bohužel, ještě toho večera došlo již k prvním materiálním ztrátám, když po místním parkovišti tekl zejména Fernet proudem., a zbylý alkohol si vybral daň i mezi námi – Andrea Zemanová se nad ránem nacházela ve stavu, který ji nedovoloval nalézt vlastní stan, a pan technický komisař jí nebyl schopen pomoci, neboť na tom byl ještě hůř. A tady se poprvé projevil přátelský duch této akce - Luboš Krameš obětavěnabídl svou pomoc, a vodil a tahal je po kempu tak dlouho, dokud nebyl inkriminovaný stan nalezen. Co se dělo pak se již asi nikdy nepodaří objasnit, ale od té doby bylo v okolí našich stanů vždy volno i když kempy byly přeplněny.

  V pondělí časně z rána (cca po jedenácté) jsme dořešili všechna zbývající úskalí akce – zapůjčení lodí a přepravu aut. Díky super službám kluků z FOKR teamu, jsme byli z velké části zbaveni problémů s převážením aut, a navíc nám včas přivezli i Míšu Slováčka s doprovodem. Jak se ukázalo, někteří účastníci v čele s dětmi Srnskými byli na start do první etapy tak natěšeni, že byla zrušena i jedna z mála naplánovaných kulturních akcí, a to návštěva kláštera. Počasí nám naštěstí přálo, mohli jsme startovat i bez nepromokavých oděvů, a po krátké instrukci jak používat lodí a pádel jsme vyrazili. Vzhledem k množství občerstvovacích zastávek byla během krátké chvíle na všech lodích skvělá nálada, která zbavila posádky i počátečních obav z plavby. Se všemi těžkými úseky tratě jsme se vyrovnali bez havárie, ale v lehčích úsecích se Michal dostal do problémů, které nakonec vyvrcholily několika převráceními jejich stroje. Těžko říct, zda příčinnou těchto havárií byla Míšova řidičská nezkušenost, volej na trati, nekázeň spolujezdkyně, a nebo mu jen chyběly síly, které ostatní nasáli v noci před vyplutím. Důležité však bylo, že posádka vše přežila ve zdraví, a jen celou noc u ohně sušila svršky. A pak už události dostaly spád- jezy střídaly bufety, a asi nikdo z nás nedokáže přesně a objektivně popsat co se vlastně dělo. Z rychlého sledu událostí vystoupilo jen několik dalších upamatovatelných momentů. Jezdci Srnský, Krameš a Kolařík měli pod tlakem povinností naplánovaný předčasný odjezd, ovšem ke svým povinnostem, případně zaměstnavatelům se zachovali naprosto nezodpovědně. Prostřednictvím moderních telekomunikačních prostředků zaslali nejrůzněji formulované omluvenky, a pobyt si prodloužili. Kulturní vyžití nám zajistila návštěva mučírny na hradě Rožmberk, kde se Tk snažil mečem odseknout prsty Míšovi, a přes to že oba by něco nadýchali, má Míša prstů stále 10. V kempu Zlatá koruna nás nejdříve slušně pobavila, a později i docela zaskočila vážně míněná otevírací doba na dveřích WC a koupelen. Mají tam otevřeno od 7 do 12ti, a od 14ti do 21, pak už se musí jinam… Nudnější úseky plavby také zpestřil psík Max, který při přemisťování z lodi do lodi předváděl kaskadérské kousky tak dlouho, dokud neskončil ve vlnách Vltavy. Naštěstí byl vždy vyloven živý, a chuť do dalších blbostí mu to nevzalo. V těch samých vlnách skončil i mobil Andrey včetně fotek, které obsahoval. Pokud se na ně někdo bude chtít podívat, nabízí se adresa: www.podhladinou.cz, nebo www.nadně.cz... Pavel sice oblékl triko s nápisem 24 hours Le Mans, ale každému kdo ho potkal bylo jasné, že již několik dnů jede „Tour de bufet“. Počasí nám navzdory předpovědi vyšlo skvěle, ve středu a čtvrtek bylo dokonce během plavby úplně jasno, a slunce příjemně hřálo. Celá akce byla stylově zakončena neskutečnou průtrží mračen, která se spustila asi 10 vteřin poté, co jsme před půjčovnou vytáhli lodě na břeh… Akce byla všemi účastníky prohlášena za povedenou a úspěšnou, a tak bude zřejmě příští rok opakována. Podrobnější informace můžete zkusit získat od přímých účastníků akce, pár fotek z přeživších přístrojů bude v krátké době vystaveno.

                       Sepsal Mirek Pažout