Rozhovor s „legendou“ horkého sedadla,

 Pavlem Ryšánkem.

    Pavle jaký je Tvůj názor na naše revivaly?

    Od prvního revivalu jsem pravidelným účastníkem. Poprvé s

 Romanem  Skamene v kachně do které jsem se skoro nevešel a

 posléze s  Pavlem Šofrem. Akce tohoto druhu od počátku považuji za

 fantastický  nápad s neuvěřitelným – to je sehnat jezdce, kteří se

 neviděli i více jak  třicet let do houfu, a pak pozorovat, jak omládnou a

  jak fakt závodí.

    Koho jsi z účastníků revivalů předtím nejdéle neviděl?

    No, pro nás všechny byl problém se poznat, mnoho „dědků“ jsem

 vlastně viděl poprvé :-) – asi nejdéle jsem se neviděl s Tomášem

 Hankem.

    Co by jsi zatím pochválil a co vytkl ?

    Organizačně si myslím, že jsou akce zvládnuty na jedničku – zvlášť

 start na „Staromáku“. Jenom se občas objeví chybička v itineráři a i 

když to asi nejde, tak delší SS.

     Kdy jste s Pavlem Šofrem seděli spolu v autě naposled před

 jarní Prahou?

    S Pavlem jsme jeli naposledy v roce 1989 – se Subaru 180 4WD,

 kdy jsme udělali titul i když auto nešlo zastavit / plovoucí třmeny/..

     Kdo Ti nejvíce z „legend“ chybí na našich revivalech?

     Kluci ze Slovenska, Igor Drotár, Kolenové, Končeci, Cyrda Pacala,

 Mirek Abrahám a také „ velcí“ kluci z bývalých států RVHP.

    Závěrem bych rád poděkoval Edovi a všem členům organizačního

 kolektivu, kteří to z lásky ke krásnému sportu, dělají ve volném čase a

 bez nároku na honoráře a popřál jim dobré nervy, neutuchající chuť a

 další nápady!

  Díky Vám pánové  Pavel Ryšánek