Rallye Berounka Revival 2012

Zimní pohádka

 Třetí ročník RBR dopadl nad očekávání úspěšně. I když po několika revivalech je většina účastníků již ostřílená a nováčky kolektiv rychle pohltí, to co čekalo na účastníky letošního společensko - sportovního setkání legend motoristického sportu a příznivců automobilů pro pamětníky, si ještě ráno před startem dovedl představit málokdo. Předpověď sice slibovala sníh, ale že se pojede v zimních podmínkách, tomu věřil málokdo.

 V sobotu ráno se tedy v tradičním parc fermé v radotínském učilišti sešla parta pořadatelů, v civilu všechno kamarádi duchovního otce akce Edy Patery, aby přivítali přes sto posádek a připravili a zabezpečili jim zábavu na víkend. Dvůr učiliště se rychle zaplňoval pomalovanými automobily z doby kdy i auta měla charakter, z nich vystupovaly známé tváře, nemohl chybět tradiční účastník V. Blahna, ani další bývalí „fabrikanti“ M. Zapadlo, V. Berger. Přijel i vůbec první přihlášený O. Zenkl, z Lancie vystoupili v dobových společenských oblecích L. Vojáček se spolujezdcem Karlem Spoutilem . I když k Lukášovi by se v sobotu večer víc hodila uniforma carského důstojníka. Zkrátka za chvíli se utvořily hloučky osobností našeho autosportu, kde se probírala kvalita přípravy na revival, hecovalo se a vyměňovaly diagnózy nasbírané od posledního setkání a v družné zábavě se dospělo až k rozpravě. To už atmosféra začala jiskřit, neboť jakkoliv jde především o zábavu a společenskou událost, závodníci sportovního ducha nezapřou. Na rozpravě zazněla prvořadá výzva ke všem účastníkům, aby dodržovali předpisy, byli informováni o radarovém měření rychlosti, všichni byli zvlášť upozorněni na to, že limit v obci není 50 km za půl hodiny, ale za hodinu. Naštěstí tato slova padla na úrodnou půdu, neboť v radarové pasti se chytlo jen minimum posádek a to ještě s naměřenými hodnotami, které by mnozí dovedli s policejním orgánem ukecat, ne tak ovšem s pořadatelem revivalu. Perličkou je, že pořadatelský radar naměřil rekordní hodnoty vesměs neúčastníkům revivalu, Příště by si mohla obsluha opatřit placatou bílou čepici a plácačku a mohla by si slušně přivydělat. Na rozpravě získal nevděčnou roli Pavel Ryšánek, díky svému renomé zkušeného spolujezdce se stal jakýmsi laboratorním králíkem testujícím a garantujícím kvalitu itineráře, sjízdnost tratě, reálnost jízdních dob, kvalitu stravy a teplotu nápojů.

Po rozpravě se všichni rozešli ke svým automobilům, aby se ve stanovený čas vydali v minutových intervalech vstříc revivalovému dobrodružství. Itinerář zavedl posádky ještě stále jenom za deště k první, 900 metrů dlouhé, show section Myslivna na rozehřátí. Zde velmi rychle na povrch vyplavaly závodnické choutky. Poté už náležitě nažhavené posádky přejely do Písku na zdejší motokárovou trať, kde se následující čtyři hodiny odehrávalo velkolepé divadlo i díky pochopení členů místního autolubu, zejména p. M. Brože. Déšť postupně přešel v regulérní sněžení, ale závodníci se nedali odradit a s plným nasazením se vrhli do boje s přírodou, tratí a časomírou. Velmi pěkný dojem zde zanechali V. Blahna, kterého tentokrát navigoval syn, manželé Rajchmanovi, Poloneza krásně vodil A. Dowgird a čistě, ale velmi rychle si poradil s modrou R 5 Alpine P. Minářík. Už sériový hříšník L. Břížďala testoval psychickou odolnost nového spolujezdce V. Mráze, najel na svah v únikové zóně, už to vypadalo, že skončí opět na boku, sice dopadl zpátky na kola, při tomto extempore ovšem ztratila benzínová nádrž nepropustnost a pro posádku revival skončil. Zrovna tak se s revivalem musel rozloučit známý vrchař V. Liška navigovaný synovcem M. Liškou, ostříleným rallyeovým spolujezdcem, když při druhém průjezdu Myslivny prorazili vanu BMW 325, což byla velká škoda, zvlášť po excelentním výkonu na motokárové trati. V Písku i při druhých průjezdech již v silném sněžení byly vidět jak krásné čisté průjezdy, někteří se vyžívali v dlouhých smycích, byly k vidění i hodiny, ale všichni už opustili Písek v pořádku a směřovali do lomu v Lašovicích na poslední show section dne. Zde se podařilo hlavně díky pochopení vedoucího lomu pana V. Hlinomaze vytýčit zajímavý úsek, který potěšil jak jezdce, tak diváky. I na šotolině stejně jako na asfaltu potvrdil formu P. Minářík, zrovna tak E. Šaloun s otcem na navigátorském sedadle v BMW 1602, opět bylo lze spatřit „skandinávský švih“ v bezpočtu provedení, párkrát zafungovala osudová přitažlivost hromad štěrku, ale na vcelku bezpečné trati se nestalo nic, co by nenapravilo pár diváků ochotných uvízlou posádku osvobodit.

Po absolvování poslední show section dne se všichni vydali vstříc hotelu na Staré Živohošti, kde je čekala večeře a ubytování to vše v černočerné tmě, neboť oblast postihl výpadek elektrického proudu. Přenosná elektrocentrála rozsvítila pár žárovek, zbytek osvětlení musely obstarat svíčky. I přes nouzové podmínky se večerní zábava odehrávala v tradičním duchu. Bezpočet historek ze závodnického života našel ochotné posluchače, probíraly se zážitky z celého dne, kontrolovaly a opravovaly se výsledky a samozřejmě se přemýšlelo o nadcházejícím dnu. Sněhová nabídka vzbuzovala trochu obavy, zda vůbec karavana účastníků revivalu vyjede kopec ze Staré Živohošti, známou trať, kde se koná jeden ze závodů do vrchu Edda cupu.

V neděli brzy ráno se pořadatelům, kteří museli vstávat ještě o hodinu dřív, než závodníci, naskytla podívaná, na kterou by Josef Lada vypotřeboval kbelík bílé barvy. Na trať byl vypuštěn zkušební jezdec s dodávkou na letních gumách, a když ten, byť s vynaložením veškerého umu, trať projel, bylo jasné, že se pojede. Bohužel bylo nutno zrušit jednu show section, jejíž absolvování ve stavu v jakém v nedělním ránu byla, by jezdcům nepřineslo asi to správné potěšení, které je tím hlavním, co si mají revivalisté z akce odnést . Lom v Lašovicích jim však všechno vynahradil. Opět byly vidět pěkné výkony, diváky nadchla jízda posádky J. Kukelka - V. Sirotek na Audi Coupé, ale zrovna tak P. Koláře  za volantem Š 1000 MB. Opět některým posádkám nestačila vytýčená šířka tratě a z hromad štěrku jim museli pomoci diváci. Nejvíc práce měli s posádkou S. Budil P. Vejvoda, kteří důkladně zahrabali nuladvojkového bavoráka. Hezký sport a poutavou podívanou předváděly všechny posádky, nelze tady jednotlivě popisovat každý průjezd.

Po absolvování poslední show section se posádky vydaly do cíle v Radotíně, kterého dosáhly v brzkém odpoledni. Smolaři nedělní etapy se stali P. Šofr a P. Ryšánek, kteří sice ráno přezuli na zimní pneumatiky, bohužel nešťastnou shodou okolností o dvě z nich po pár kilometrech přišli, ale nehodili flintu do žita a s vědomím, že stejně víc jak 100 TB za zpoždění nemohou dostat, ještě v závěru startovního pole absolvovali show section, bohužel pohárem za třetí místo ve třídě už pneumatiky nezalepí. V organizačním centru soutěže, v radotínském učilišti se už sčítaly všechny body, které si posádky během dvou dnů připisovaly na svá konta a hledaly se ty šťastné posádky, které jich nasbíraly nejmíň. Na ty pak čekaly poháry. Opět se před definitivním vyvěšením výsledků řešily reklamace, ke kterým i přes veškerou snahu časoměřičů, vzhledem k tomu, že časy se měří a zadávají ručně, dochází. Proto je prvořadou snahou E. Patery zajistit již na příští revival elektronické měření.

Rallye Berounka Revival je již minulostí, o spokojenosti účastníků vypovídá smršť přihlášek na jarní Rallye Praha Revival, která vypukla hned vzápětí po skončení akce. Sice si zúčastnění dosyta užili i zimní počasí, které paradoxně dodalo revivalu zvláštní náboj a nakonec si všichni pochvalovali zvláštní atmosféru. Možná, že kdyby dopředu mnozí účastníci s jistotou věděli, že je čeká déšť, zima, sníh, uklouzané silnice, ubytování bez proudu, tak by si ani v pátek nenařizovali budíka, ale nakonec atmosféře podlehli, všem nástrahám čelili sportovním srdcem, a když na vyhlášení nejlepších zasvítilo sluníčko, úsměvy na tvářích přítomných dávaly najevo, že zažili něco, na co budou rádi vzpomínat. Pokud je někomu líto, že to nezažil, tak po zkušenostech z Berounky se pořadatelé pokusí zajistit sněhovou chumelenici i na půlku dubna, kdy se sejdeme na Rallye Praha Revival 2013.

Jarda Malík