Mám hodně přátel a pár kamarádů. Tak co prstů jedné ruky, možná míň. Jednoho už od nepaměti. Ta začala, když mě bylo asi deset roků. Potkali jsme se v Praze Břevnově a nějak jsme si padli. Zajímalo nás oba všechno, co mělo kola. Zpočátku, vzhledem k věku, koloběžky. Já měl lepší, Dovoz z NDR. Vývojová spirála nás brzy dovedla ke šlapacím kolům a na jejím vrcholu byly nízkoobsahové motocykly Jawa Pionýr. Po celou tu dobu nás doprovázely dvě konstanty. Nespočítatelné návštěvy Národního technického muzea na Letné a prohlídky aut před luxusními hotely na Václavském náměstí. Auta nás pohltila. Moji rodiče si v té době koupili ojetý automobil Moskvič 407 a tak nás čas od času vyvezli tu na kopec do Vyskeře či Zbečna, tu do Mostu na okruh, nebo do Příbrami-Pichců na autokros. Díky nim jsme viděli i v pořadí druhé autokrosové klání v ČSSR, pořádané na dostihovém závodišti v Pardubicích. Dlouhé diskuse na jednostranné téma jsme pak pravidelně vedli ve vinárně JZD Blatnička v Michalské ulici, kam jsme chodili, já ještě nezletilý, na dvě deci bílého. Pak přišla nejčestnější občanská povinnost.

 Více na - http://www.ewrc.cz/ewrc/show.php?id=21773&title=jubilea-nepatri-jen-legendam-karel-mottl