Jak hodnotíš prozatímní průběh sezóny, co se týče Tvého výkonu?

Ahoj příznivcům závodů automobilů do vrchu, moc spokojen nejsem.

V Mostě mě trochu pozlobil bavorák, stále stříkal olej z motoru přímo na výfuk, a nebýt tam náhodou kamarád z inveltu, vůbec bych nezávodil. Kamil Ježek pracuje v inveltu jako vedoucí servisu a můj motor zná jak své boty, na závody se ale jel hlavně podívat na BMW 3.0 CSI pana Jelínka. Místo obdivování ovšem skončil v motorovém prostoru mého vozu a provizorní oprava umožňující jen svižnou, rozhodně ne závodní jízdu přinesla nečekané 4.místo ve 2. závodě, první sem nedojel.

Na Ještědu mně vyšla sobota, jelo se na suchu a na to mám dobré gumy, 3. místo ve třídě i absolutně bylo prima. Naproti tomu zmoklá neděle mně v tréninku přivedla do asi nejošklivější situace co jsem za ta léta zažil, auto udělalo v celkem rychlém úseku po přeřazení na pětku okamžitě čelem vzad. Tak rychle sem ještě necouval, navíc v lese, stále sem se připravoval na velkou ránu do stromu a odpis auta. Nárazy pozadu jsou velmi nepříjemné, pár sem jich viděl a jistě není o co stát, bezpečnostní pasy jsou v tu chvíli k ničemu, vše záleží jen na pevnosti sedačky.. Jakýsi anděl strážný ovšem okamžitě převzal řízení a vůz zbrzdil ještě na silnici a pak aby se neřeklo ho navedl do stromečku, to již byla nárazová rychlost přijatelná. Po ohledání škod mně otrnulo protože jsme zjistili že mohu nastoupit do závodu, ale svůj příděl štěstí jsem měl zřejmě již vyčerpán, ve druhé jízdě jsem ulomil řadicí páku a cíl jsem nespatřil..

Proti tomu byl Koráb celkem nezáživný, na pány přede mnou jsem ztrácel světelné roky, a nebýt trochu vzrušení v podobě opět uvolněné řadicí páky tak se nic nedělo. Ještě jednou tímto děkuji týmu pana Kučery, nejen že provedli obřízku mých nových mokrých gum které v inveltu vyhodil zřejmě někdo od Pechů na smeťák, ale také vypomohli s opravou řadicí páky.

A co se stalo na Ještědu, že zkušený zadokolkař měl takovou krizi?

Prostě se sešlo v jeden moment vše špatné, zejména gumy, jejich grip byl nula, cítil jsem to od startu. Až do osudného místa jsem myslel že jedu opatrně, nevytáčel sem motor, a ještě jsem po přeřazení nedával plný plyn, až na tu pětku jsem myslel že se už může.... Jak jsem ale viděl po následném zkoumání tratě v tomto místě,tak tam kde asi jsem řadil, teklo ve stopě trochu víc vody a ještě se mi zdálo že je tam mírná boule která asi auto trochu nadlehčila.. Zde je na místě poděkovat záchrannému komandu pod vedením Oldy Gottfrieda.

Pečlivě si trénoval Kozákov a na konec nestartoval, co se stalo?

Ano, trať mě velmi zaujala, moc jsem se tam těšil, ale.... Podle předpovědi meteorologů mně bylo jasné že ten víkend se nemá závodit ......

Ještě si vzpomeneš na soupeře z ME, měl jsi nějakého oblíbence?

Samozřejmě že ano, nemohl bych nevzpomenout jednoho z mých dlouholetých soupeřů na evropských tratích, a to Roberta di Giussepeho. Již podle jména je jasné že je Ital, takže jsem si s ním moc nerozuměl.. Tehdy závodil s Deltou poslední evoluce na kterou měla má emtrojka šanci pouze na suchých a rychlých tratích, často se stalo že mně například v pomalejší Vallecamonice porazil, a ja jsem mu to o týden později vrátil v extrémně rychlém a dlouhém Rieti. Byl to již tehdy zralý elegantní Ital který nikdy nezapomněl na přátelskou gratulaci "complimenti". Tedy aspoň myslím že je to gratulace..

Na tuto kapitolu mého závodění vzpomínám velmi rád. Díky podpoře v podobě reprezentační dotace se mně na šest let stal koníček povoláním. Od dubna do října jsem jezdil po Evropě, často bez mechanika, jen s přítelkyní. Emtrojku jsem tahal za Peugotem J5 bez turba, dnes je to pro mě neuvěřitelné že jsem se s přetíženou dodávkou o výkonu 70 koní vydával sám na takové dálky.. Ty víš jakou měla džífajfka ve startovním poli pověst, za ta léta mě nechala na trase jen jednou, cestou na slovenskou Babu zastavila kousek za Mirošovicemi.. Teď bych mohl ještě jednou poděkovat Tobě Edo, tehdy si na Babě nejel a kamarádsky si mi přivezl až na místo kde jsem stál svého Jumpera abych mohl jet dál, sám sis moji J5 odtáhl do Tvého servisu a poškozené těsnění pod hlavou jste do dalšího závodu opravili.

Mám z té doby spousty kamarádů z řad jezdců i mechaniků, nebudu nikoho dalšího jmenovat abych na někoho nezapomněl.

Táhne Tě to ještě do Evropy?

Ano, faktem zůstává,  že na některé z mých oblíbených tratích bych se ještě svezl rád, jsem však realista a EDDA Cup je v této době pro mě bezva řešením. Parta je zde úžasná a místo Rieti holt jedu Bečov..

Závěrem bych všem popřál krásnou dovolenou a s některými naviděnou v Bečově!

Vláďa Liška