Vlastíku, jsi hodně známý jako velmi vytížený reportér a pozorovatel nejen 
motorsportu, ale sportu  všeobecně. Kde všude můžeme vídat tvé články a
reporty? Jak to všechno stíháš?

 „Úplně původně jsem začal psát pro boleslavské mládežnické hokejové týmy v době, kdy za ně hrával můj bratr Honza a ze současných známých hokejistů například Venca Pletka, Marek Schwarz a bratři Radim a David Vrbatové. Po několikaleté odmlce jsem začal psát tiskové zprávy mým kamarádům a tehdy začínajícím pilotům Honzovi Sýkorovi a Honzovi Šlehoferovi. Se slohem a tím, jak to má vlastně správně vypadat, mi pomáhal současný komentátor mnoha rallyových startovních a cílových ramp i diváckých míst Milan Hauer. Právě on mě pak doporučil serveru ewrc, pro který píši dosud. V posledních letech jsem začal spolupracovat také s časopisem Rally a serverem autokrosar.cz, občas se nějaký článek ode mě objeví i zde, na stránkách EDDA Cupu. Vedle Milana Hauera pak byl mým dalším učitelem Michal Forst, jehož krásné články se objevovaly a občas ještě objevují především v časopise Rally. Za pomoc a konzultace patří poděkování dvěma rallyovým spolujezdkyním – Kláře Šillerové a Martině Škardové, která je také častou návštěvnicí závodů EDDA Cupu.“

Zaslechl jsem o tvé „charitativní" činnosti v tom, že dokážeš domluvit
řadů jezdců a sportovců k hromadné návštěvě dětských oddělení nemocnic třeba i
s drobnými dárky. Jak to vlastně je?

 „Myslím, že takovéto věci by měly být naprosto automatické a ve vyspělých zemích tomu tak i je. Nikoho to, kromě trošky času, moc nestojí. Zde chci poděkovat všem těm, kteří se těchto akcí účastní a jsou ochotni kvůli tomu přijet z nejrůznějších koutů republiky. Speciální poděkování pak zasluhuje Valda (Pavel Valoušek Jun., pozn. autora). Ten v roce 2009 na zimní Rally Bohemia, kdy kvůli sněhové kalamitě byl posunut začátek seznamovacích jízd, dokonce jeden průjezd oželel, abych dostál svému slovu a ty nemocné děti potěšil. Ona ta představa někde ležet a podstupovat převážně nepříjemné věci, není vůbec hezká a každá taková návštěva, podepsaný plakát, kartička či nějaký dárek jsou určitě potěšujícím zpestřením. Ostatně kladné hodnocení přichází i ze strany rodičů těch dětí či zdravotnického personálu. V neposlední řadě je dobré to, že na motoristické sportovce si snad alespoň část veřejnosti udělá pozitivnější názor než jen v souvislostech s negativními věcmi, jako je falšování lékařských razítek a závodění bez platného řidičského průkazu…“

Jaký je tvůj pohled na současný motorsport v České republice?

 „Samozřejmě peníze chybí téměř všude a v tak nákladném sportu, jako je ten motoristický, je to znát obzvláště. Řekl bych, že ještě se drží autokros a ze soutěží sprinty. Pokud ty jsou kombinovány s Pohárem ČR či historiky, nabízejí hodně početné a pestré startovní pole. Na druhou stranu třeba z MMČR  jsem navštívil letos jen moji domácí Bohemii a smutnou Příbram a myslím, že jsem vynecháním těch ostatních podniků zase o tolik nepřišel.“

Jelikož jsi velezkušený v tom, že víš, jak a s jakým přístupem se závody
čehokoli mají dělat, jak hodnotíš pořádání Edda cupu všeobecně včetně Revivalů?

 „Tak velezkušený nevím, neb osobně jsem zatím žádné závody nepořádal a ani se na to necítím. Viděl jsem ale občas dost díky tobě, párkrát jsem se motal kolem závodů Woodbike na Zlínsku (sjezdy horských kol stylem erzet, pozn. autora). Ty tehdy spoluorganizoval Valda. Vím tedy, kolik času, práce, zařizování to stojí a jak velká je to zodpovědnost. Co se týče podniků EDDA Cupu a Revivalů, nesetkal jsem se zatím s ničím, k čemu bych měl mít nějakou výtku. Ostatně i počet startujících a skvělá parta svědčí o tom, že to asi děláte správně. Závěrem chci popřát tobě a celému organizačnímu týmu jen vše nejlepší do dalších let, spoustu dalších krásných zorganizovaných závodů a těším se na viděnou v roce 2014.“