aktualizováno | 31.12.2013 11:57:03 | edda | přečteno: 8508x
4x od řídi - Díl sedmnáctý, Iva Husáková

1.Ivanko, celá tvá rodina se prakticky neustále podílí na organizaci Edda cupu,můžeš nám říct jak se vám to přihodilo??
 
 Někdy začátkem jara 2007 jsme byli já, jako jednatel SDH Železná a můj manžel Vašek, jako starosta SDH Železná pozváni na schůzi na Obecní úřad. Mimo jiné bylo na programu schůze i pořadatelství závodů automobilů do vrchu, tehdy ještě jako součást malého mistrovství ČR. Byli jsme jako sbor dobrovolných hasičů požádáni o zabezpečení tratě a zajištění občerstvení pro závodníky a jejich doprovody.

Moje dcera Péťa potom v den přejímek pomáhala Davidovi Paterovi s administrativou a já společně s ostatními manželkami železenských hasičů pekla koláče.

 

Mimo jiné jsme zajistily i dodání koblih, které v sobotu ráno při snídani zmizely během chvíle.

 Můj manžel Vašek vyfasoval vestu a řídil provoz na výjezdu z depa před obecním úřadem. Krom toho ještě uklidňoval rozezlené obyvatele i příslušníky Policie.

Syn Roman také vyfasoval vestu, vlajku, hasičák a koště a byl poslán na trať. Nevzpomenu si přesně jestli to bylo hned při tomto závodě, ale po jedné z vážnějších havárií, kdy se jako traťák osvědčil, byl po té nasazován do těch nejkritičtějších míst na závodních tratích. Konec konců i loňská havárie Roberta Kacálka v Kdyni se stala v jeho úseku a jsem přesvědčena, že organizaci záchranných prací zvládl na jedničku.

Péťu funkce u administrativy bavila, ale její zaměstnání jí bohužel neumožnilo zúčastňovat se všech závodů a proto jsem tuto funkci od Zbraslavi 2008 převzala já.

Vašek se zřejmě jako regulovčík osvědčil a po jarním závodě 1. ročníku Edda cupu tady v Železné byl povýšen do funkce startmaršála již do Telnice 2008.

 
2.V obci Železná, kde bydlíte, jsem vždy měli depo při berounském závodě, mrzí Tě že se tento závod přes veškerá úsilí již nekoná???
 

 Mrzí mě to velmi, velmi moc!! Vždyť jsme zde začínali, je to naše domácí trať, závodní auta mají depo v podstatě za naším barákem. Navíc berounská trať je moc pěkná a vždy byla hojná účast. Bohužel na nesmyslnou byrokracii úředníků OÚ Beroun jsme i přes všechny snahy krátcí a naše síly na ně nestačí.


 
3.Jelikož jsi na závodech taková naše mamina a o všechny se hezky staráš ,co všechno máš při závodech na starosti???


 Předně Ti děkuji, že jsi mě nazval „naší maminou“ :-D Já sama vás všechny mám jako druhou rodinu a je mi s vámi na závodech moc fajn.

Pro nás závody začínají vlastně už ve středu přípravou a kontrolou ořezaných tužek, píšících propisek, dostatku čistého papíru, apod. Dále musíme spočítat, připravit a opravit košťata, zkontrolovat žluté vlajky, hasičáky, připevnit utržené reklamní bannery ze zátarasů a případně je umýt, připevnit, slepit a sešroubovat zničené cedulky zakázaný prostor, kterých je mimochodem závod od závodu míň a míň, zkontrolovat stupně vítězů, jestli je někdo minule v záchvatu radosti neprošlápnul, rozbalit a zkontrolovat „příšeru“ (startovní stan), sbalit vlajky určené jako přípravná čára i se stojany, které však plní svou funkci jen do té doby, než je někdo přejede odtahovkou.

To vše se potom nanosí a pečlivě naskládá do dodávky včetně pneumatik určených na ochranu stromů před poškozením závodními vozy.

Dále si sednu k počítači a do sešitu si přepíšu startovní listinu, která se do pátečního odpoledne samozřejmě ještě pětkrát změní. Dokoupím zásoby jídla, piva a kávy a hlavně tužky, které po každé přejímce při vyplňování „prohlášení jezdce“ mizí neznámo kam. Vašek zkontroluje před jízdou osvětlení a dohuštění pneu dodávky včetně doplnění provozních kapalin a v pátek okolo poledne můžeme konečně vyrazit.

Po příjezdu do místa konání závodů rozbalím svou kancelář a provádím administrativní přejímky, které se pravidelně na zvláštní přání konají i v sobotu ráno.

Nehledě na to, že vždy při prvním závodu sezóny, kterým je poslední dobou vždy Most musím ještě rozdávat startovní čísla, reklamy a licence, které musím vždy předem nastříhat a zkompletovat.
 Po přejímkách opozdilců pospíchám na start, pomoci Vaškovi se zařízením startu. Všechny věci naložené v dodávce se musí vynosit a rozmístit v prostoru startu, rozložit startovní stan a po rozmotání desítek metrů prodlužovacích kabelů vedoucí k první funkční zásuvce, která je mnohdy v domě, kterého majitel ještě spí, ho za pomoci několika dalších lidí vztyčit. Roznosit zátarasy, vyslechnout si několik nepublikovatelných výrazů ze všech stran s tím, že nefunguje to či ono. Předat, říďovi materiál pro traťáky.

Během závodu řeším s časomírou problémy se startovními čísly dublerů, kteří je během odjetí celé závodní jízdy nestihli přelepit. Dále zajistím rozvoz obědů pro traťáky a počítám odměny pro organizátory. Mezi tím vším ještě často držím vysílačku a Vaškovi dávám znamení o situaci na trati.

Po skončení závodu rozdám spočítané odměny a snažím se sehnat ztracené vlajky, košťata a hasičáky. Když se to nakonec podaří, sklidíme start a vše narovnáme do dodávky. Pokud je závod dvoudenní, vše se opakuje druhý den ráno znovu. Pokud ne lehám si večer do postele úplně bez energie. V každém případě ale musíme vše po příjezdu domů zase vynosit a zkompletovat.


4.Ty jsi pokaždé na startu s manželem "Startérem" Václavem,byla jsi se někdy podívat jinde na trati??Líbilo se ti to???
 
 Ano, jsem skoro pořád na startu, protože vzhledem k výše uvedenému vlastně ani jinou možnost nemám.

Ale na trati jsem se už podívat byla. Bylo to tady u nás v Berouně u hájovny, kde jsme tenkrát zaháněli jakýsi pochod krále Karla IV.

Podruhé jsem dokonce zaskakovala za traťáka, který se nedostavil a přistála mi tam do příkopu Alpinka Tomáše Cmírala i Evo Danči Komárkové. Od té doby jsem dostala přísný zákaz chodit na trať :-D :-D :-D

Přesto jsem se byla podívat, nevím ale přesně který rok, na Živohošti v poslední zatáčce před cílem. Tam bylo ale hodně diváků, takže kdyby na mě chtěl někdo případně shazovat svůj výlet mimo trať, tak za to určitě nemohu!!!! :-D

A líbilo se mi to moc. Obdivuji nasazení všech, já bych na to odvahu neměla. Krásné souboje o desetiny vteřiny dávají těmto závodům pořádnou šťávu a já všem přeji do roku 2014 hlavně hodně, hodně zdraví, sportovního štěstí a projetí všech fotobuněk, obzvlášť těch cílových


Těším se na Vás v Mostě


Ivča :-D

Ivoš | 30.12.2013 17:27:19
-musím říct,že je horší,jak manželky-pokaždé chce tvrdě a nekompromisně peníze...no jo,co naděláš-pořadek musi byt. Patří ale natolik ke kolritu závodů,že když ji tam člověk nevidí-tak je z toho celý rozhozený!-viz.Hradec,nedočkal jsem se.. Nicméně Iva mě zlobí při přejímkách,ale Václav snad pořád-jednou ho opravdu naložím a vyvezu nahoru,když se mi tak cpe do auta! Rodino Husákovic,děkujeme! Ivoš
Webmaster Edda Patera. Designed & Powered by Jan Frank © 2007