Tomáš Kučera: „Cením si vlastních traťových rekordů!“

Tomáš Kučera patří v posledních letech k výrazným osobnostem seriálu EDDA Cup. Se svým nepřehlédnutelným lancerem v barvách pivovaru Svijany předloni ovládl klasifikaci nejsilnější třídy E+2000, loni ho pak o vedení připravil až v závěrečném podniku na královéhradeckém CzechRingu jeho největší rival Tomáš Košek.

Tomáši, jak jsi spokojen s loňskou sezónou?

„Z pohledu výsledku moc ne. Přece jen jsem neobhájil titul ve třídě E+2000, což byl můj cíl pro sezónu. Ještě před závěrečným podnikem v Hradci Králové jsem přitom vedl. Zde mě však porazil Tomáš Košek a přeskočil mě i v celkové klasifikaci. Přirovnal bych to asi k tomu, jako bych ve fotbale či hokeji vedl 3:0 a nakonec 3:4 prohrál. Na druhou stranu právě Košek byl jediný soupeř, který mě porážel, byť jsem ho už dokázal udolat. Některých dílčích výsledků a především traťových rekordů, které z tohoto souboje vyplynuly, si hodně cením.“

Kterých nejvíce?

„Například vítězství na domácím Ještědu. Zde se mi dosud většinou nedařilo a často jsem končíval až za pódiovými pozicemi. Konkurence tady bývala oproti jiným závodům vyšší díky sporadickým startům borců z „republiky“, například Ulmana či Suchomela. S Koškem jsme se tahali i ve Vrchlabí a asi šestkrát jsme překonali nějakých pět, šest let starý traťový rekord. Ten jsme nakonec posunuli o čtyři a půl vteřiny. Také v Bečově jsem překonal neskutečný čas Jírovce, který zajel před dvěma lety se supersilným nissanem. No a také ve dvoudenním podniku na kdyňském Korábu jsem zvítězil a pokořil pro změnu Komárkův rekord.“

Čím si vysvětluješ překonání tolika – mnohdy i letitých – rekordů?

„Je to samozřejmě v první řadě tou soutěživostí, jak jsme se přetahovali s Koškem. Vliv měly ale i optimální podmínky. Samozřejmě je potřeba sucho, ale pro turbomotory zase ne vyložené vedro. Tentokrát se to tak sešlo několikrát.“

Jak hodnotíš kalendář letošního EDDA Cupu a na který závod se ty osobně těšíš nejvíce?

„Nejvíce se určitě těším na Bečov. To je dlouhodobě moje nejoblíbenější trať a využiji zde maximální rychlost svého lanceru. Technické a rychlé pasáže nabízí i Vrchlabí. Bečov se mi ale líbí ještě více díky tomu, že není celý zalesněný a při jízdě v otevřených loukách si připadáš jako v alpských kopcích. Těším se i na Kdyni, která je nejtechničtější tratí. Na ní se nejlépe otestuje manévrovatelnost auta. Zvědav jsem na Zbraslav. Ta se jede po letech a já na ní dosud nestartoval.“

Jsou naopak tratě, které nepreferuješ?

„Za trest je Radotín. Nejde snad ani tak o ten profil, ostatně Kdyně nebo Telnice jsou také složité. Obrovským problémem však je prach, padající z nedaleké cementárny. Když trať před tréninkem pokropí, prach tam není. Za hodinu tam jedeš znovu a je zpět. Při tom velikém výkonu je obtížné uhlídat plyn, stačí malinká chybička a auto hned uletí. Dosud se mi tam nepodařilo ani jednou dokončit bez problémů. Letos tam asi pojedu hodně při zdi.

Nijak mě nemrzí absence Kozákova. Problém zde byl s malým prostorem depa a ani trať není vyloženě zajímavá. Zatímco jinde máš možnost volit mezi dvěma či i třemi stopami, tady je možná vlastně jen jedna. Není zde co vymýšlet, maximálně můžeš udělat chybu.“

Často zmiňuješ Tomáše Koška. Jak hodnotíš celkovou konkurenci třídy E+2000?

„Opět musím zmínit v první řadě Tomáše. Jede velmi rychle a na hraně, přitom ale prakticky nechybuje a dokáže podávat celou sezónu stabilní výkony. Jako automechanik si také dovede špičkově připravit techniku. Je hrozně vyjetý, závodí mnoho let, zatímco já začal až v osmatřiceti. Z toho pak pramení i ty mé chyby. Například v Radotíně či Živohošti, kde jsem pod jeho tlakem neměl daleko k velké ráně. Nakonec z toho naštěstí bylo jen ulomené kolo a ohnutý tlumič. Do špičky třídy patří také vrchařská legenda Vláďa Liška. Bez nějakého velkého zázemí, co se financí a mechaniků týče, zajíždí stabilní výkony. Stačí malinká chybička a musíme počítat i s ním.“

Ve Kdyni se ve tvém týmu poprvé představil také mladý Lukáš Kubíček, který byl vybrán v rámci projektu Svijany talent. Jak jsi s jeho výkony spokojen?

„Tuto spolupráci inicioval svým nápadem ředitel většiny podniků EDDA Cupu Roman Linhart. A Lukáš tak usedl do mého bývalého tréninkového lancera. Brzy se ukázalo, že dovede zajíždět se čtyřkolkou velice rychlé časy. Spolupráce je bezproblémová, Lukáš jede stabilně a má cit pro řízení. Když jsem například v Živohošti poškodil své auto a nebylo opravitelné do druhého dne, střídali jsme se o Lukášův lancer. A já nebyl schopen zajet časy, jako on. Jeho auto má výkon jen v určitém spektru otáček, někde mezi čtyřmi a pěti tisíci. V tom ho musíš ve všech kvaltech udržet. Jakmile otáčky spadnou níže, nedáš v zatáčce vyšší kvalt a hned je z toho vteřinová ztráta. Musíš se s tím prostě naučit jet.“

Bude spolupráce pokračovat i letos?

„Ano. Obě auta jsou nyní repasovány v dílnách Sýkora Racing. To Lukášovo bude navíc porychleno, odlehčeno a doplněno o závodní komponenty, které jsou možné pouze pro třídu E+2000. Očekávám, že minimálně s Vláďou Liškou bude Lukáš schopen bojovat.“

Zmínkou o Sýkora Racing mi přímo nahráváš na další otázku. Svijany jsou dlouholetým reklamním partnerem Honzy Sýkory. Kde ho letos uvidíme?

„Po změnách ve struktuře domácích šampionátů, kdy čtyřkolky nemohou bodovat v jednodenních podnicích, postrádá Sykyho účast ve sprintech smysl. Měl by se tedy představit ve vybraných podnicích „velkého“ mistráku. V plánu jsou zatím Šumava a Bohemka. Ještě ho ale čeká vyřešit otázku spolujezdce.“

Jsi členem představenstva společnosti LIF, které patří mimo jiné pivovar Svijany. Můžeš přiblížit nějaké novinky a prozradit, na co se mohou těšit milovníci piva?

„Nyní přicházíme s dvoulitrovou plechovkou pro chlapy. (http://liberec.idnes.cz/pivo-lezak-plech-sud-pet-lahev-restaurace-obal-f4f-/liberec-zpravy.aspx?c=A150311_152839_liberec-zpravy_ddt) Reagujeme tím na dvoulitrová balení v plastech. Syky to také poveze na autě.“

Zbývá ti vůbec vedle práce a závodů čas na nějaké další koníčky?

„Dcera je mistryní republiky mezi mladšími juniory v parkuru a tak se u nás často řeší také koně. Titul mimochodem vybojovala v den, kdy se já honil ve Vrchlabí s Koškem. Jejích závodů v Ptýrově u Mnichova Hradiště jsem se tudíž nemohl zúčastnit a hned po skončení svých závodů jsem spěchal, abych stihl alespoň ceremoniál. No, a když už jsme u těch koní, pak už dlouhá léta jsou naši kultovní rodinnou hrou „Dostihy a sázky“. Na dovolené je mnohdy vydržíme hrát klidně i pět, šest hodin. A jelikož jsme se nastěhovali do domu vedle golfového hřiště a tento sport hraje manželka, asi mě také nemine.“

A co tvé plány a ambice do blížící se sezóny?

„Chci opět absolvovat celou sezónu EDDA Cupu. Hodlám to však pojmout vyloženě jako doplněk k mému zaměstnání. Žádné ambice si dávat nechci. Mám už zkušenost, že nejlepší výsledky zajedu, pokud jedu uvolněný a nesvázaný nějakým očekáváním. Závody pro mě jsou vyloženě zábavou a chci z nich mít především radost. Samozřejmě pokud se mi pěkný výsledek podaří, je to příjemným bonusem.“

Vlastimil Resl

Foto: Katka Opalecká