ZAV EDDA cup, Kdyně – Koráb, 30., 31. května 2015, komentář

Závod na ikonické trati ve Kdyni patří v EDDA cupu k nejoblíbenějším a i tentokrát přilákal na start téměř stovku startujících, mezi kterými nechyběl nikdo ze špičky našeho největšího nezávislého seriálu závodů automobilů do vrchu. Početná výprava závodníků přijela z Německa, všichni byli hlavně zvědaví, jak si povede půltucet NSU TTS v měření sil s našimi historickými škodovkami. Start ve Kdyni si nenechala ujít ani soutěžácká legenda Pavel Šofr s Escortem Cosworth, velkou pozornost v depu i na trati poutal Hawk Stratos Gabriela Hadrávka. Depo na parkovišti před kdyňskou plovárnou se začalo plnit od pátečního poledne a ve vzduchu bylo cítit napětí před závodem, který se ve Kdyni jezdí podle zvláštního systému, kdy jezdci během závodního víkendu absolvují sedm závodních jízd a všechny se započítávají do konečného času, který rozhodne o pořadí.

V sobotu ráno se depo probudilo do zamračeného rána a během tréninku se rozpršelo, déšť posléze přešel v průtrž, trať zalily na chvíli potoky vody, naštěstí průtrž netrvala tak dlouho, aby zásadně narušila harmonogram závodu, nicméně začátek závodu proběhl v dešti. I ten posléze skončil a trať postupně vysychala. Měnící se adhezní podmínky na trati kladly na všechny závodníky vysoké nároky. Došlo však jen ke dvěma větším kolizím, obě bez zranění jezdce.

Sobotní večer je ve Kdyni tradičně veselý, tentokrát navíc okořeněný oslavou životního jubilea Stanislava Urbánka.

V neděli se na všechny usmívalo sluníčko a krásné počasí vydrželo celý den, kdy početní diváci museli být spokojeni s podívanou, kterou jim závodníci předváděli. V nekomplikovaném průběhu se stihly odjet všechny čtyři závodní jízdy a i slavnostní ceremoniál tentokrát proběhl za slunečního svitu.

Závody ve Kdyni opět dostály své pověsti, EDDA cup má za sebou další úspěšný víkend, spokojeni museli být jezdci i diváci. Pečlivá práce ředitele závodu Romana Linharta, svědomití traťoví komisaři a disciplinovaní závodníci přispěli k bezproblémovému průběhu závodu na vysoké úrovni odpovídající všem standardům EDDA cupu.

Ještě bych zmínil jednu drobnou událost, která proběhla v depu po tréninku a dokresluje atmosféru v EDDA cupu. I. Král v tréninkové jízdě diagnostikoval závadu na zadní nápravě a po návratu do depa začal sám, protože jezdí po závodech bez mechanika, opravovat. Přišli mu pomoci oba mechanici E. Patery, jeho největšího soupeře a díky nim mohl Ivo odstartovat do první jízdy a celého závodu. Celé depo se baví rivalitou a neustálým špičkováním a popichováním této dvojice, které patří neodmyslitelně ke koloritu EDDA cupu, ale ve chvíli, kdy se závodník dostane nezaviněně do úzkých, udělá soupeř všechno proto, aby mu pomohl a mohlo se rozhodovat na trati.

N 1400

Aleš Jícha na Suzuki Swift a Martin Bendl s Citroenem Saxo byli jediní dva startující jezdci v této třídě, ale to vůbec nevadilo, napínavý souboj o vítězství to byl od začátku do konce. První jízdu vyhrál M. Bendl, pak se více dařilo A. Jíchovi, ten si postupně začínal budovat náskok. Martin se ale nevzdal, v předposlední jízdě zaútočil, dostal Aleše pod tlak, tomu se pak poslední jízda nevydařila, ale díky náskoku z předchozích jízd, i přes Martinův rekordní čas v poslední jízdě, Aleš Jícha po sedmi závodních jízdách s náskokem pěti desetin sekundy a při skóre 4:3 zvítězil.

N 1600

Špičkově obsazená třída patří k ozdobám EDDA cupu. Ve Kdyni se ukázalo, že o vítězství budou bojovat Robert Pecina na Hondě CRX a Tomáš Omelka na Peugeotu 106. Na vodě to šlo líp T. Omelkovi, s dvěma vyhranými jízdami se usadil na čele, ale R. Pecina pak postupně zrychloval, v neděli byl nejrychlejší ve všech jízdách a o necelou sekundu vítězství v napínavém souboji nakonec vybojoval. Zrovna tak napínavý a vyrovnaný boj se rozpoutal o třetí místo. Zde spolu soupeřili Antonín Široký na Peugeotu 106 a Lukáš Krotil na Citroenu Saxo. Střídavě se jízdu za jízdou přetahovali, pořadí si neustále měnili, nakonec po necelých čtrnácti závodních minutách rozhodly čtyři desetiny sekundy ve prospěch A. Širokého, který si tak přišel pro pohár za třetí místo. Výkony protagonistů této třídy oprávněně přitahují pozornost a jen potvrdily jejich vysokou sportovní úroveň. V rámci produkčních šestnáctistovek je vypisován i Saxo cup, v kterém bezpečně zvítězil Daniel Tomek.

N 2000

Jasně s velkým náskokem zvítězil dosavadní lídr této třídy Jaroslav Vaňátko na Hondě Acura. Za ním skončil na další Hondě, tentokrát Civic, Luboš Krátký. Třetí s už velkým odstupem dojel Václav Šteiner na BMW 320. Proti šestnáctistovkám přinesla třída N 2000 klidnější průběh závodění.

N +2000

Po klidu ve dvoulitrech zase přišla na řadu nesmlouvavá bitva. Úřadující mistr Martin Lev na Subaru a vrchařská legenda Jiří Hák na Mitsubishi Lancer v dosavadních závodech bojovali v setinách sekund, a zdálo se, že J. Hák bude vždy ten, komu těch pár setinek bude na vítězství chybět. První dvě jízdy na deštěm zkropené trati vyhrál sice M. Lev, ale vítězstvím v poslední sobotní jízdě dal J. Hák na srozuměnou, že v neděli ještě bude veselo. Hned ráno se Jirka do Martina pustil a vítězstvím v první jízdě srovnal skóre. Martin kontroval v další jízdě nejlepším časem produkčního vozu víkendu, ale byl to jeho poslední trumf. Na poslední dvě jízdy obul J. Hák novou sadu gum, dostal Martina pod tlak a při obou startech bezchybnou jízdou potvrdil skvělou formu a skvělým součtem časů, s kterým by jen tak mimochodem obsadil druhé místo v závodních speciálech!, vybojoval zasloužené vítězství. Ze souboje dvou pilotů starších generací Subaru Impreza o třetí místo vyšel lépe František Hubr.

E 1400

V nejslabších závodních speciálech zvítězil s dostatečným náskokem Miroslav Černý na Škodě 120S a upevnil si tak celkové vedení v průběžné klasifikaci třídy. Druhý skončil Pavel Šebesta, kterému se Suzukou Swift vůbec nedařilo ve chvílích, když byla trať pod vodou. To získal ztrátu, kterou pak už na suché trati nedokázal eliminovat, byť se snažil, seč mohl a M. Černého i porážel, tento výkon mu ale stačil pouze k postupu ze třetího na druhé místo. M. Černý si dokázal spočítat, že bez obav nemusí jít do krajního rizika. Třetí skončil Bohuslav Krejčí na Škodě Rapid Gr.H.

E 1600

I v této třídě zvítězil Miroslav Černý na Škodě, tentokrát 130 L a upevnil si tak celkové vedení v průběžné klasifikaci třídy. Míra Černý v EDDA cupu začínal ve čtrnáctistovkách, pak přešel do šestnáctistovek, při přemýšlení, které třídě se má věnovat nadále se nemohl rozhodnout a tak startuje v obou a dobře dělá. Kromě dvou vedení ve třídách zatím figuruje současně na prvním a dvanáctém místě absolutní klasifikace a potvrzuje tak svou pověst jednoho z nejlepších závodníků EDDA cupu. O to víc může těšit druhého Jana Reisse na Škodě 130 RS, že ve třech jízdách dokázal M. Černého porazit. Třetí skončil Zdeněk Tichý na Fordu Puma, motor kterého na kdyňský závod opatřil novou ostrou vačkou a musel si zvykat na jiný průběh točivého momentu. Překvapivě se nedařilo jindy rychlému Davidu Černému na Pick-upu Kawasaki, který se celý víkend trápil s dožívajícími pneumatikami.

E 2000

I v této třídě jsme byli svědky kvalitního, vyrovnaného souboje o vítězství s vysokou sportovní hodnotou. Libor Kotrmon na Škodě Octavia a Michal Slováček s Hondou Civic se v každé jízdě přetahovali o setinky. Úspěšnějším se stal L. Kotrmon, když o necelou jednu a půl sekundy zvítězil před M. Slováčkem, kterému se podařilo i v poslední jízdě udržet nervy na uzdě, nechybovat a dojet do cíle bez kontaktu s přírodními překážkami lemujícími závodní trať. O třetí místo bojovali Jindřich Šmied na Renaultu Clio a Petr Tvaroh na Hondě Acura. P. Tvaroh si smolně už z první jízdy přivezl časovou ztrátu, s kterou statečně, ale marně bojoval po zbytek víkendu a skončil čtvrtý za J. Šmiedem.

E +2000

Tomáš Kučera na Mitsubishi Lancer si pod dohledem Jeníka Šlehofera a Jana Sýkory nenechal vítězství vzít, i když v sobotu ráno to na moc velkou slávu se šampaňskou sprchou na stupních vítězů nevypadalo. Lancer si postavil hlavu a mechanici měli co dělat, aby dostali T. Kučeru s fungujícím automobilem na start, což stihli těsně před koncem první závodní jízdy. Po těchto nervech se pak dostavila o to větší euforie celého týmu po Tomášově vítězství. Druhé místo vybojoval vítěz juniorského poháru, druhý jezdec týmu Svijany racing Lukáš Kubíček také n Mitsubishi. Na třetím místě o tři a půl sekundy skončil se vznětovým VW Golf Bazy Jonas. Technické problémy nedovolily dokončit sobotní program Antonínu Úškrtovi na Subaru Impreza, což byla škoda, protože se v neděli blýskl pěknou jízdou, potvrzenou i párem velmi rychlých časů. Bohužel, časy přidělené za sobotní závodní absenci mu nedovolily v konečném hodnocení vystoupat výš.

H 1300

Závodit pod Koráb přijela početná německá příprava, zejména šestice jezdců na vozech NSU TTS vzbuzovala velkou pozornost a hlavně zvědavost, jak si povedou v konfrontaci s našimi škodovkami, zejména ze stáje Petra Koláře, které patří k naší špičce. Po první jízdě vypadalo ještě všechno vesele. T. Neruda vedl, za ním se škodovky a NSU střídaly a všechno se zdálo v pořádku, ale jenom zdálo. V dalších jízdách se jezdci z Německa zbavili zábran a na krásně připravených historických strojích začali úřadovat. Postupně obsadili komplet stupně vítězů a až za nimi na čtvrtém a pátém místě skončili piloti vozů Škoda Tomáš Neruda a Jaroslav Vosmek. Zvítězil Karl-Heinz Thier před Richardem Rotzerem a Christianem Zollnerem.

H 1600

Nepřekvapivě zvítězil Josef Srnský jr. na Škodě 130 LR, druhý skončil Petr Maier s Fordem Escort Mk.I, který ovšem překvapil několika superrychlými časy. Třetí s Toyotou MR skončila vítězka dámského poháru Andrea Zemanová. Bohužel hned v sobotní první závodní jízdě na vodě havaroval do stromu David Patera, jezdci se nic nestalo, ale Citroen Visa doznal úhony neslučitelné s dalším pokračováním v závodě.

H 2000

Také tato třída patří k vrcholům EDDA cupu. Souboje mezi Ivo Králem na VW Golf a EdouPaterou na Peugeotu 205 patří k nejhodnotnějším výkonům v EDDA cupu. I ve Kdyni bylo zaděláno na pěkný a dlouhý souboj. Po první jízdě vedl E. Patera, druhou vyhrál I. Král, zrovna tak i třetí, v té už byl trochu zklamán E. Patera, neboť byl přesvědčen, že se mu jízda povedla, ale chronometr mu ukázal ztrátu na I. Krále téměř jednu a půl sekundy, což byla v obvyklých desetinových rozdílech mezi touto dvojicí ztráta téměř propastná. Ovšem Eda je bojovník, s o to větším odhodláním nastoupil do nedělních bojů, aby se jeho frustrace totálně naplnila, když hned v první jízdě, která mu byla přerušena kvůli pobíhajícímu psovi po trati. Při otáčení ke svozu k opravné jízdě mu motor vydechl naposledy a zmar rodiny Paterovy byl dokonán. E. Pateru tak dostihl zvláštní systém, podle kterého se tradičně ve Kdyni jezdí. V klasickém formátu závodu by během dopoledního tréninku stačili mechanici vyměnit motor, který byl k dispozici z havarované Visy a odpoledne by mohl závodit. I když tak I. Král tak přišel o jediného soupeře, který jej mohl bezprostředně ohrozit, nepovolil a tahal statečně dál a celkově druhým časem v kategorii historických automobilů třídu jasně vyhrál. Druhý za ním skončil Václav Steiner na BMW a internacionální obsazení stupňů vítězů zajistil třetím místem Gustav Abele na Opelu Kadet GT/E.

H +2000

Náskok nejen díky technice, ale i svým rukám využil Petr Žáček na Audi Quattro k překonání rekordu pro historická vozidla na kdyňské trati a vítězství ve třídě nejsilnějších historiků. Druhé místo za ním dlouho držel Robert Kacálek na BMW 635 CSI, jehož bohužel letos technické problémy pronásledují od začátku sezóny, nejinak tomu bylo i teď, kdy mu v předposlední jízdě odešel motor a Robert musel odstoupit. Na druhé místo se nakonec po slabším začátku dostal Stanislav Urbánek jr. na BMW 325E, když na třetího Jana Valentu na Mercedesu 190 nakonec nastřádal celkem necelé čtyři sekundy. Další soupeři, otec a syn Fíglové s Lancií a Audi coupé a Gabriel Hadrávek s Hawkem Stratos trpěli nevyrovnanými výkony, když nedokázali jeden svůj výborný čas potvrdit v dalších jízdách. Vítězem poháru Youngtimer se mezi šesti účastníky stal Václav Roll na Mercedesu 190 2.3 16V.

E2

Výjimečně byly do závodu převzaty i dva vozy zařazené do skupiny E2. Pavel Schulda s historickou formulí absolvoval jednu jízdu a po tom, co v dešti se jeho monopost změnil v nejrychlejší vířivku, promočený na kost se do dalšího dobrodružství nepustil. Druhý účastník, Alfred Thiel, přivezl precizně zrekonstruovaný spider Brixner NSU a závodní klenot na deštěm zkrápěnou trať v sobotu vůbec nepustil. Své chvíle se dočkal v neděli, kdy už mu na jeho exhibici krásně svítilo sluníčko.

EDDA cup bude pokračovat jednodenním závodem v Radotíně 20. června.