Martine, v revivalech teď dosahuješ docela dobrých výsledků, řekni nám, jak ses k těmto závodům dostal?

Bylo to tuším na první Praze. Eda mě tenkrát oslovil, jestli bych se mohl zúčastnit těchto závodů – no, vlastně jsem to dostal příkazem J. Vůbec jsem netušil o co jde. Musel jsem si sehnat spolujezdce, což byl také docela problém. Nakonec jsme přemluvil kolegu z práce. Eda nám půjčil vůz Citroen AX a my se objevili se na startu. Bylo to pro nás oba všechno úplně nové.

Co jsi soutěži říkal?

Nevěděli jsme vůbec nic. V ruce se nám objevil nějaký návod na projetí tratě – itík. Vím že mnoho posádek z konce startovního pole nám nedokázalo odpovědět co to tam je za šipky. Ale chytří kluci jako my si s tím přece dokáží poradit – uklidňovali jsme se...

No a jak jste dopadli?

Nic moc, ale do cíle jsme se dostali. Pro nás to byl tenkrát velký úspěch. Co mě překvapilo, že  tam člověk potká legendy z motoristického sportu, které do té doby viděl jen jako divák u tratě nebo v televizi. Byl to úžasný zážitek.

A co další další revivaly? Už si potom žádný nevynechal?

Byl by nesmysl se o účast připravit. Praha i Berounka se stala další věcí po dovolené na kterou se celý rok těším. I když jednou jsme málem neodstartovali. Nebylo k dispozici naše oblíbené AX a zbývali jen tři týdny do startu. Nakonec jsme z nouze sehnali Hondu CRX v dezolátním stavu. Za vydatné pomoci pánů Šalounů se vše podařilo opravit a včas stihnout.

Hondě jsi zůstal věrný?

Nato že jsem jí nechtěl, tak bych ji neměnil.

A co podiové úspěchy?

Ty přišly až s novým spolujezdcem – mým starším synem Danem. Dvakrát druhé místo na Berounce. A jednou druhé místo s tátou na Praze.

Čeho si na revivalech nejvíce ceníš?

Tak v první řadě umístění na bedně J. A hlavně také lidí, kteří se toho účastní, ať závodníků tak pořadatelů, kterým tímto děkuji, že se mohu účastnit i nadále.

Určitě máš také spoustu zážitků?

To je pravda. Bylo by to ale na delší povídání. Stejně tak jako účast v Edda capu v pohárovém Citroenu Saxo.

Děkuji za rozhovor.