Ida rallye, vamberská a hradecká rallye už asi nenávratně zmizely v propadlišti dějin. Nebudu uvádět fakta, protože tyto soutěže podrobně zdokumentoval P. Vydra v knize Historie československých rally. Spíše se zaměřím na některé věci, které mě uvázly v paměti.

Začnu u Ida rallye. Je to moje domácí soutěž. Mohl jsem ji sledovat přímo z okna a na novoměstském náměstí, kde se startovalo. V roce 1974 se jel už třetí ročník. Byl to rok, kdy jsem si koupil svůj první opravdový fotoaparát. Sovětský Zenit E. Do té doby dětský Pionýr a jakási Smena. Z těchto technických zázraků se žádná fotka nedochovala, nebo jsem je zatím nedohledal. Na Zenit ale nedám dopustit. Spolehlivě sloužil až do 90. let a stále mu patří čestné místo na poličce. Další čím byl r. 74 jiný, byla světová premiéra vozu Š 200 RS za jehož volantem seděl tovární jezdec O. Horsák. Vůz byl jen v červené tovární barvě, bez jakýchkoliv znaků a nápisů. Byl neustále zakrýtý plachtou. Posádka vlezla pod plachtu, nastartovala a až těsně před najetím na rampu, jí doprovod odstranil. Během soutěže vůz postihla nějaká technická závada a posádka ze soutěže odstoupila. Auto dotáhli na náměstí opět zakrýté a po naložení na přepravník bylo ihned odvezeno do továrny. Protože se Ida většinou jezdila jako přebor ČR, nalézáme ve startovních listinách mnoho zvučných jmen jezdců, kteří usilovali o postup do velkého mistrovství. Trajbold, Pech, Pavlík, Šedivý, Zapadlo a třeba i C. Svoboda, který v zatáčce u Šonova, jednou ranou přesadil dvě vzrostlé švestky. V této rally pravidelně startovaly i domácí posádky. Exner- Švorc na žigulíku, jejich vůz později zdědil M. Drtina a další novoměšťák K. Bičiště na Fordu cortina a později na eskortu MK I. Se Š100 jezdil náchodský Z. Dítě. Od roku 76 se startovalo v Náchodě a tento ročník byl dokonce mezinárodní. Trať posádky zavedla do sousedního Polska.

Vamberecká rallye byla mezi posádkami oblíbená hlavně pro svou náročnost a krásné rychlostní zkoušky v podhůří Orlických hor. Úzké úvozové cesty, šotolina někde písek, brod přes potok…. Ale hlavně vyhlášený super skok nad obcí Roveň. A právě na tento skok mám jednu trochu bolestnou vzpomínku. Pomalu končil první průjezd erzety. Samozřejmě se čekalo na smečku trabantů. A po tvrdém dopadu jednoho z těchto dravců, mě vytržený ventilek zasáhl do holeně. Vypadalo to, jako když mě někdo střelil. A ty krve. Kamarádi mě v polních podmínkách ošetřili. V pohodě jsem odkoukal i druhé kolo. Při cestě domů jsem v rychnovské nemocnici dostal na památku tři stehy. Že byla tato soutěž oblíbená, dokládá i řádka ještě dnes zvučných jmen. Štolfa, Cvrček, Gália, Gargulák nebo Tlusťák. Několikrát také Markvart, Talián a trabantista Viktora. Z domácích to byla především posádka Vodehnal- Malina na moskviči. Ti se také podíleli na výběru úseků tak náročné trati. Pravidelně také startovali Bárta, Chaloupka, Kučera, novoměšťák Drtina, hradecký Špur nebo náchodský Králíček.

Hradecká rallye mě nějakým záhadným způsobem míjela, ale když se v r. 1984 jela rz Volovka- Bohuslavice, byl jsem u toho. V Dolsku nádherné esíčko levá, pravá na most přes Metuji. Ze zahrady rodičů kamaráda se krásně fotilo a dívalo. Nechybělo ani občerstvení. Moc pěkně se dívalo na průjezdy Vrbeckého na škodovce nebo Vrátníčka s moskvičem. A ještě dvě jména domácích borců, která později proslavila náš motosport na okruzích a závodech do vrchu. Standa Matějovský a Jarda Malý, který stále patří do špičky našich vrchařů. Tolik tedy vzpomínky a na fotografie se podívejte v naší galerii Fotoarchívu.

Jiří Bořek

Foto Jiří Rohlena

http://rtm-motorsport.wbs.cz/Foto-archiv.html