ZAV EDDA Cup, Prachatice – Libínské sedlo, 6.-7.8. 2016, komentář

V historickém městečku Prachatice se v rámci závodu automobilů do vrchu pořádaném Pošumavským automotoklubem uskutečnil i další podnik nezávislého seriálu EDDA Cup promotéra E. Patery. Poprvé v historii EDDA Cupu se jeho jezdci postavili na start jednoho podniku společně s účastníky mistrovství AČR a seriálu MREC. Na jednom závodě se tak představilo to nejlepší, co v u nás v závodech do vrchu je k vidění a v mnoha směrech to bylo srovnání zajímavé a poučné, nejen pro přímém aktéry, ale i pro početné diváky kolem tratě. Hned na začátku je potřeba říci, že se závodníci EDDA Cupu v široké konkurenci rozhodně neztratili. EDDA Cup i v přímé konfrontaci potvrdil svou kvalitu. Vzhledem k tomu, že jednoho závodu se účastnili jezdci tří seriálů a počet závodníků byl limitován propustností tratě, každý seriál dostal kvótu jezdců, kterou EDDA Cup jediný naplnil, spíš lehce přeplnil a to se ještě na všechny zájemce nedostalo. Ovšem závodníci EDDA Cupu do prachatického závodu přispěli nejen kvantitou, ale i kvalitou a přispěli ke zdárnému a úspěšnému průběhu celého podniku.

Závody začaly pátečními přejímkami za mokra, neboť v Prachaticích celý pátek pršelo, naštěstí se tím vyčerpal takřka celý příděl dešťové vody na víkend a kromě drobné přeháňky nad částí tratě v sobotu se závody odehrávaly na suchu. Přejímkou EDDA Cupu prošlo celkem 63 závodníků.

V sobotu ráno byli jezdci na rozpravě seznámeni s odlišnostmi v organizaci závodu, hlavně v rozdílech v signalizaci na trati a netrpělivě se čekalo na první trénink. Nervozita byla i na straně organizátorů EDDA Cupu z obav, jak se podaří sladit zažitý systém závodění v EDDA Cupu s jinými zvyklostmi. Po oťukávání z obou stran, které vlastně trvalo celý trénink, se ale podařilo najít společnou řeč a sekce EDDA Cupu rozhodně nebyla brzdou v dalším průběhu závodu. Trénink trval poněkud déle, než se plánovalo a vlastní závod tak začal později proti harmonogramu a nakonec se závodilo až do půl osmé, což ale v sobotu nikomu nevadilo. V neděli už by to bylo horší, proto se jezdci EDDA Cupu s vedením seriálu dohodli, že v neděli absolvují jen jeden trénink a první ze dvou závodních jízd ještě před polední přestávkou. Nakonec ale nedělní závod měl už daleko plynulejší průběh i díky využití sobotních zkušeností.

Spolupráce mezi organizačním týmem EDDA Cupu a pořadateli z PAMKu, zejména jeho předsedou a ředitelem závodu Jiřím Valentou a promotérem MRECu Alešem Gänsdorferem probíhala bez problémů, což přispělo k úspěšnému závodnímu víkendu a ukázalo i perspektivu do budoucna. Takováhle cesta přinese našemu motoristickému sportu více užitku, než restrikce, nepřátelství a zákulisní intriky.

Na vlastní závodění v jednotlivých třídách dojde v druhé části komentáře. Tady bych jen vyzdvihl výkon Tomáše Koška, který s Lancerem vyhrál svou třídu a skupinu v EDDA Cupu, ale byl i nejrychlejší ze všech závodních speciálů kategorie E1, které se o víkendu pod Libínem sešly. Kategorie produkčních aut v EDDA Cupu má v technických řádech víc omezení než mají vozy skupiny N podle přílohy J, proto nejsou jejich časy poměřovatelné a v historikách toho ze strany konkurence moc k poměřování nebylo.

Závod v Prachaticích ukázal jednu z cest, i jakou by se mohly závody do vrchu ubírat. Rozumní lidé, kterým jde o motoristický sport se dohodnout dokážou, takže je velká pravděpodobnost, že se EDDA Cup do Prachatic příští rok vrátí.