motto revivalů: akce pro všechny, kdož se nakazili oktanovým bacilem, infekcí, které se nejúčinněji čelí pevným upoutáním v anatomickém sedadle s rukama na kůží obšitém volantu a nohama stepujícíma na odvrtaných pedálech nejlépe v automobilu, kde poslední výkřik elektroniky představuje cyklovač stěračů.

VII.ročník Rallye Berounka Revival úspěšně proběhl o posledním říjnovém víkendu ve středních a jižních Čechách k velké spokojenosti organizátorů i účastníků. I letošní ročník probíhal podle již osvědčeného formátu, který vymyslel duchovní otec a organizátor, promotér automobilových závodů E. Patera a tak většina účastníků se zkušenostmi z minulých ročníků měla představu, co je může čekat a nováčkové na startu se těšili na novou zkušenost.

V sobotu ráno se tedy tradičně v areálu radotínského učiliště sešlo 128 posádek, odhodlaných užít si víkend naplněný sportovním zápolením a hlavně setkáním se starými kamarády, týmovými kolegy i bývalými soupeři. Je úžasné sledovat jak pánové v letech zapomínají na nemoce a neduhy a mění se na kluky, kteří už se nemohou dočkat až je startér pošle zase na trať. Mezi prvními se v parkovišti závodních strojů objevili manželé Rajchmanovi s Fordem Escort MkII, ozdoby všech revivalových show section i nepřehlédnutelní účastníci společenských večerů. Nechyběl nejstarší účastník, oblíbenec celého startovního pole Josef Kadeřábek, ročník 1930. Je trochu smutné, že zrovna tento jezdec musel být dodatečně diskvalifikován pro výrazné porušení rychlostního limitu... Už na rozpravě, kde E. Patera všechny seznámil s programem, upozornil na úskalí, se kterými se budou muset všichni vyrovnat a připoměl výskyt radarových kontrol na trase revivalu, se ukázalo, že vedle lehké předstartovní nervozity nechybí nikomu dobrá nálada. Na rozpravě byly přívítány i zahraniční posádky, z Ruska D. Marťuk startující se synem Valerijem na Ladě, z Polska Andrzej Lenczowski S Mariuszem Tatto a nepřehlédnutelní Italové Beppe Corno s Pietrem Moliternim.

Po rozpravě v devět hodin odstartoval první vůz s posádkou V. Blahna- J. Blahna na Opelu Kadett Gsi v barvách DAK Mova Slušovice vstříc revivalovému dobrodružství. Tradičně s číslem 13 rezervovaným do konce revivalů odstaroval špičkový jezdec třídy A2 1150 V. Polívka na Škodě 110. Nováčkem s velkým „N“ byl Jan Krečman vedle Pavla Janeby, který již startoval potřetí. V minutových intervalech další vyráželi bývalí i současní závodníci a majitelé sportovních a závodních automobilů do r. v. 1985, aby se vyrovnali se záludnostmi slepého itineráře, v kterém se ukrýval nejeden navigační oříšek.

Většina posádek v určený čas dorazila do kasáren v Rožmitále p.T., i když někteří si zde už připisovali první body za pozdní příjezd do časovky. Zde je již čekala první z osmi Show section. Na rallyecrossové trati se začalo ukazovat, jak kdo na tom bude v souboji s časomírou, i když body ze Show section tvoří jen část konečné sumy a k samotnému úspěchu na revivalu nestačí.

Po šotolinových úsecích v lomu Kožlí zavedl itinerář soutěžící do Písku, kde účastníky čekala taková malá jihočeská Laguna Seca na motokárové dráze AMK Písek-Hradiště. Během dvou kol předváděli všichni divákům kolem trati, mezi kterými byli také bývalí aktivní jezdci, třeba F. Fadrný, Josef Peták a jistě i mnoho dalších, více či méně povedené průjezdy. Bohužel na přejezdu do Písku nepochopitelně havarovala jedna posádka, což znamenalo vrásky na čelech pořadatelů.... Nakonec se ukázalo, že různé zaručené zprávy o velkém zranění se nezakládají na pravdě a dle vyjádření Jiřího Beka, lékaře, který se o osud jezdce zajímá a i řeší, má řidič pouze poškozenu čéšku levého kolene. Nicméně pro řidiče to znamená minimálně distanc na dva revivaly....

Po absolvování všech naplánovaných úseků zamířili všichni do cíle sobotní etapy, do hotelu ve Staré Živohošti, kde všechny čekalo to, co k revivalům nezbytně patří, a to je večerní až noční zábava. Kolem jedenácté večer pořadatelé zveřejnili průběžné výsledky po sobotní etapě, nad kterými se diskutavalo a vyprávělo dlouho do noci...

Do nedělního rána se probudili všichni ve formě, někteří s přáním udržet si své pozice, další s odhodláním zlepšit postavení ve výsledkové listině, ale všichni rozhodnutí užít si i druhý den jak se na revivalu patří.

Nedělní program už nebyl tak náročný, z hotelu zamířili revivalisté zvířit do sedlčanské kotliny, kde byly pro posádky připraveny dva průjezdy, premiérově ten druhý v protisměru, a posádky si to velmi pochvalovaly...Po absolvování dvakrát tří okruhů a srdečního průjezdu po krásných, opuštěných cestičkách v okolí Sedlčan, už posádky čekal jen volný přejezd do cíle v učilišti v Radotíně.

Po obvyklém čekání na první součty bodů, které bylo vyplněno sdělováním zážitků, a jejich kontrole, po níž následovalo na rozdíl od soboty jen minimum reklamací, mohlo být vyvěšeno oficiální pořadí v jednotlivých třídách, k nahlédnutí na našem webu.

Pak už následovalo předání pohárů nejlepším třem posádkám v každé z vypsaných tříd, Trabant Cupu a též byla oceněna nejúspěšnější dáma. Z naprosté většiny zúčastněných vyzařovala spokojenost s průběhem a ocenila práci organizátorů. Za všechno hovoří zájem účastníků „Berounky“ o start na dalším revivalu, kterým bude Rallye Praha Revival 2017 na konci dubna příštího roku. Zájem byl tak enormní, že než stačili pořadatelé vypsat přihlašování a další revival, tak účastníci zahltili emailovou schránku takovým způsobem, že se ani již nic nevyhlašovalo a v předběžném seznamu zájemců o RPR 2017 je 186 posádek....

Tak snad na viděnou v dubnu, Eda Patera a Jarda Malík