Eda Patera: „Makám jako šroub!“

Do mladoboleslavské restaurace Rožátov přicházím krátce po Edovi Paterovi, s nímž zde mám domluven rozhovor. „Makám jako šroub. Současné období je klíčové pro přípravy a získávání povolení pro jednotlivé závody. Všude je nějaký problém. Vždy musí klapnout několik věcí, aby ten který podnik mohl být uskutečněn. Teď zrovna jedu od Lukáše Dufka. Chce udělat společný závod v Jemníkách, kde by vedle aktérů EDDA Cupu jeli místní matadoři z různých disciplín – kartcrossu, rallycrossu či autokrosu. Moji podmínkou je, aby kapacita závodu pobrala stovku jezdců mého seriálu,“ svěřuje se po mém dotazu, jak se mu daří, jezdec, organizátor a promotér v jedné osobě. A pokračuje o své návštěvě trati v Jemníkách.

„Trať je to určitě zajímavá. Jen je trošku škoda, že nově vyasfaltovaná je pouze z poloviny. Zbytek má být dokončen až v červnu. Například levou, cílovou zatáčku, která je hodně srdcová, tudíž pojedeme ještě na starém asfaltu. Trošičku problém je s depem. Jako vždy, když je umístěno za cílem. Navíc bude na úzké silnici. To jsou však detaily, se kterými si poradíme. Já na této trati závodil v polovině devadesátých let. V době, kdy byla úplnou novinkou Škoda Felicia Kit Car 1600. Pamatuji si, jak zapršelo a Martin Dlouhý právě s kitem porazil Otakara Krámského, pilotujícího BMW. Ten to tehdy těžce nesl.“

Pojďme ale zpět do současnosti. Kalendář EDDA Cupu doznal oproti loňsku jistých obměn.

„Snažíme se vyhovět jezdcům, kteří si přejí tratě obměňovat. Vedle Jemníků tak jednáme o zařazení dalších dvou nových tratí. Získat potřebná povolení je nicméně čím dal složitější. Proto zatím nebudu konkrétní a názvy oněch tratí si nechám pro sebe. Co mohu říct, že se letos nepojede Živohošť. Právě zde byly stížnosti místních obyvatel největší a my tak nedostali potřebná povolení. Nečekaně nám vypadlo také Vrchlabí. Tam jsou příčinou plánované práce na silnici. Za úplně nejlepší trať v našem současném kalendáři považuji Zbraslav. S organizačním týmem se tudíž snažíme, aby se letos jela dva dny. Potěšující je, dříve nemyslitelná, rozvíjející se spolupráce našeho seriálu s Autoklubem České republiky. S jeho současným vedením si vycházíme vstříc. Stejně jako loni tak uspořádáme závod na Ještědu i pro republikový šampionát a naši jezdci naopak vyrazí na „republiku“ do Prachatic.“

Vedle obměn tratí nastaly i určité změny ve třídách.

„Vypsali jsme skupinu historických automobilů, nazvanou H2. Měla by slučovat auta, vyrobená do roku 1990, jako například Lancia Delta, Ford Sierra Cosworth či Škoda Favorit. Zde jsme měli mezeru. Dosud totiž mohla závodit pouze v E+2000, kde to byl proti nadupaným lancerům nerovný boj. Třídu N+2000 jsme zase uzpůsobili řádům FIA. Hodně pyšní jsme na to, že za pomoci našich partnerů jsme schopni nejlepší jezdce absolutní klasifikace odměnit finančními prémiemi v hodnotě zhruba čtyřistapadesát tisíc korun a tutéž částku mezi ně rozdělit též materiální formou od našich partnerů.“

Velmi populární jsou také Revivaly, které rovněž pořádáš.

„Také zde kvituji současnou spolupráci s Autoklubem České republiky. Ten zařadil oba naše Revivaly i do svého letošního kalendáře. Tím se účast speciálů na erkových espézetkách stane zcela bezproblémovou. Daleko složitějším problémem tak zůstává sehnat na tuto akci hotel, schopný ubytovat čtyřista lidí. Zajištěné zázemí míváme v Teplicích. Především zahraničním

účastníkům však chceme ukázat i jiné krásy naší země a tak letos Rallye Praha Revival vyrazí do Orlických hor. Zde budeme ubytováni v královéhradeckém hotelu Černigov. Pozitivní je, že celou akci podpořil primátor Hradce Králové a páteční večerní dojezd do cíle úvodní etapy se uskuteční v centru města na Masarykově náměstí.“

Na jaké SS úseky se mohou aktéři a diváci těšit?

„Asi nejatraktivnější podívanou by měly nabídnout královéhradecký CzechRing, trať závodu do vrchu v Ústí nad Orlicí a autokrosový okruh v Dobřanech. Těší mě vstřícnost majitelů všech těchto areálů. Podobnou akci zde dosud nikdy neměli a i proto zde máme dveře otevřené. Vzhledem ke vzdálenostem najedou účastníci bezmála sedmset kilometrů, což je pořádná porce.“

Především pražský Revival vždy obohatí svoji přítomností také zahraniční legendy. Kdo dorazí letos?

„Začnu tím, kdo nedorazí – loňský vítěz legend Johnny Haugland. Snažili jsme se, aby ho nahradil Kalevi Aho. Ten však tou dobou bude někde na cestách. Hauglandova „elera“ tak zůstala volná a my se rozhodli porozhlédnout po krajích českých. A oslovit posádku Milan Dolák – Jaroslav Palivec. Ti totiž patří k těm nejlepším, kteří na našich Revivalech dosud nestartovali. Vzpomínám přitom, jak jsme se jako mlaďasové v osmdesátých letech těšili u tratí rychlostních zkoušek na jejich průjezdy, ať už jeli žigulíkem nebo „elerou“. Chybět nebudou polské legendy. Přestože Polsko je oproti naší zemi čtyřikrát větší, co se týče historických automobilů, hodně zaostává. Žádné podobné akce, vhodné pro legendy, se tam nekonají. Tím více jsou Poláci uchváceni atmosférou Revivalů, především slavnostním startem na Václaváku. Chybět nebudou Fin Jani Paasonen s porsche a bývalý tovární jezdec wartburgu Němec Jörg Hellmann. Se startovním číslem jedna vyrazí slovenské eso Dodo Studenič.“

Máš nějaký sen, kterého jezdce bys rád v budoucnu vidět na startu Revivalu.

„Například Kennetha Erikssona. Už proto, že v našem pestrém vozovém parku se nachází Volkswagen Golf, tedy auto, se kterým tento švédský soutěžák dosáhl obrovských úspěchů Když už tady ale hovoříme o legendách, tímto chci moc poděkovat za pomoc zajistit jejich účast zde Pavlu Janebovi. Pavel je jedním z nejskvělejších lidí, které jsem poslední dobou v motoristickém sportu poznal. A na účasti těch světových es má právě on obrovskou zásluhu.“

Závěrem odbočme od organizačních věcí. Ty totiž nadále aktivně závodíš. Jaké jezdecké ambice tedy máš do letošní sezóny?

„Jako jezdec už žádné velké cíle nemám. Každopádně by mě potěšilo sesadit z trůnu ve třídě H2000 mého dlouholetého největšího rivala Ivo Krále. Loni v závěru sezóny se nám totiž podařilo doladit naše scirocco, co se týče spolehlivosti a výkonu v nižších otáčkách. Věřím tedy, že by se to mohlo podařit.“

Vlastimil Resl

Foto: Ota Breitkopf a Jan Splídek