ZAV EDDA Cup, Horní Jiřetín, 21.,22. září 2019, komentář, 1. část
Další úspěšný podnik mají za sebou závodníci naší největší nezávislé série závodů automobilů do vrchu EDDA Cup. EDDA Cup se z Krkonoš přestěhoval do Krušných hor, kde mezi Horním Jiřetínem a Novou Vsí v Horách čekala jezdce dlouhá, náročná trať, která nedovolí jezdci ani na okamžik slevit z maximální koncentrace.
V pátek, ale třeba Ivo Král bivakoval na místě již od středy, se do depa situovaného na bývalé fotbalové hřiště začaly sjíždět závodní týmy a prostor se rychle plnil ruchem příprav na nastávající dva dny vyplněné závoděním. Depo v Nové Vsi je prostorné a mimo veřejné komunikace, takže si každý může vytvořit odpovídající zázemí, aniž by celá karavana EDDA Cupu svou přítomností nadměrně obtěžovala nezúčastněnou veřejnost. Administrativních přejímek se ujala Dana Urbánková, což bylo zárukou, že všech téměř 90 přejatých závodníků absolvovalo nutné úřadování v dobré náladě a bez komplikací.
V sobotu se depo probudilo do slunečného, ale chladného rána. Vedoucí tratě Jan Ejem rychle zaškolil traťové pořadatele, kterým všem patří dík, neboť týden před závodem se promotér Eda Patera dozvěděl, že pořadatelé, se kterými původně počítal, nepřijdou. Po horečnatém shánění ochotných pomocníků se podařilo nakonec obsadit plný plánovaný počet stanovišť zodpovědnými pořadateli. Pár pořadatelů, fandů EDDA Cupu, přijel dokonce až z Týniště nad Orlicí a Sdružení přátel a rodiny Urbánkových dodalo čtyři hlavy a J. Ejem se mohl na sestavu podél tratě plně spolehnout. V půl deváté ráno mu jednotlivé posty hlásily plnou připravenost a tréninky mohly začít. Po pár startech se ukázalo, že hned zatáčka číslo 3, vlastně první náročný úsek s ještě studeným povrchem bude asi nejkrizovějším místem. Naštěstí většina jezdců, kteří zde skončili v hodinách, po rozpletení rukou na volantu mohli pokračovat dál, pár vozů získalo trošku jiný tvar, jeden i dost podstatně změněnou geometrii. Bezproblémový průběh tréninku narušila až ke konci vypadlá protimrazová zátka z jednoho motoru a následné pokropení dlouhého úseku nemrznoucí kapalinou a vytvoření kluzké stopy. Její následné vyčištění a znovuuvedení tratě do bezpečného stavu i přes maximální nasazení obětavých pořadatelů a asistujících hasičů nějakou dobu trvalo, takže musela být zkrácená polední přestávka. Po ní už startér Pavel Jeřábek odstartoval prvního jezdce do první ze dvou závodních jízd. Opět pár kolizí, ale závod skončil podle harmonogramu a bez mimořádných událostí. Po skončení závodu došlo k předání celkem padesáti pohárů nejlepším ve vypsaných třídách. Večer se v depu rozproudila obvyklá zábava, trvající podle výdrže jezdců a doprovodů.
I v neděli ráno sice vzbudilo depo sluníčko, to si ale ještě nedokázalo poradit se studeným větrem, takže opět závodníky a hlavně pneumatiky jejich strojů čekal v trénincích sice suchý, ale studený asfalt. I v neděli byli pořadatelé na svých místech vzorně včas a trénink mohl začít bez zpoždění. Opět nejčastěji se ozýval pořadatel ze trojky, k jednomu jezdci i preventivně vyjela sanita, ale i ten se vrátil do závodu. Tentokrát tréninky skončily tak, že i traťoví pořadatelé měli čas se v klidu najíst u občerstvení v depu a v jednu hodinu mohl být závod odstartován a po jeho bezproblémovém průběhu mohly být v 15:40 zveřejněny konečné oficiální výsledky a opět předány další sady pohárů.
Ze závodního dění, ještě před hodnocením jednotlivých tříd stojí za zmínku velmi vyrovnané boje v Saxo cupu a tam porovnání stylů dvou nejrychlejších Dana Tomka a Jakuba Šimka, napínavé závodění ve třídách závodních speciálů do 1400 cm3 a do 1600 cm3, překvapilo vítězství Pavla Jirase na Škodě 120, v historikách opět hostoval za volantem Porsche 911 Miroslav Černý, že mu to i s větším motorem za zadními koly jde, dokázal nedělním vítězstvím.
Výsledky jsou v dokumentech na stránkách EDDA Cupu: http://edda.cz/mscrdovrchu/index.php?m=dokumenty
Závod na náročné trati se EDDA Cupu opět vydařil, bezproblémovým a hladkým průběhem potvrdil trend poslední doby. Teď už jezdce EDDA Cupu čeká jen závěrečné finále na novém povrchu tratě v Bečově nad Teplou.
Závěrem bych jménem závodníka Zdenka Tichého poděkoval poctivému nálezci, nebo nálezkyni jeho mobilního telefonu. Bohužel jsem v situaci, kdy mi předával na louce nalezený mobil, řešil dvě další věci, takže jsem vůbec nezaznamenal, kdo mi ho vlastně dával. Ale mobil se nakonec ke svému majiteli dostal a Z. Tichý byl šťastný jako blecha na výstavě Pes roku. Za poctivost děkujeme!
Na shledanou v Bečově nad Teplou!
Jarda Malík