Začínáme seriál tradičních posezóních rozhovorů s aktéry Edda Cupu, tentokrát dle pořadí v absolutní klasifikaci. Č 1 je tedy Míra Černý :-)

Kdys přičichl k motorismu?

Díky svému tátovi a mámě jsem se v tomto prostředí pohyboval ještě před narozením a později jako divák doprovázející svého tátu na závodech nebo jako pomocník v garáži.

Kdy si poprvé vyrazil za autosportem?

Vzhledem k mému věku si to už přesně nepamatuji, ale myslím, že to bylo buď Rally Teplice nebo závody na okruhu v Mostě někdy v 80. letech. Mé výlety do PZS, přes vlakové nádraží v Mostě si ale vybavuji. Zde jsem poprvé viděl takové borce jako Vojtěch, Enge, Žid, Adámek, Velkoborský, Jílek, Lím, Červa, Moskal bylo jich tam mnohem víc, včetně jezdců Interserie. Možná tam byli i moji dnešní soupeři Ivoš Král nebo Pepa Panožka, ale ty jsem ještě neznal.

Který kopec si navštívil jako první?

Nevím, který byl první, ale ten nejbližší vzdáleností byla Bílina, takže asi ten. Ale z dětství si pamatuji už jen místa, kde jsem byl Týn nad Vltavou, Zruč nad Sázavou, Kamýk nad Vltavou, Prachatice.

A Tvá první aktivní účast?

Raději se podívám na přesný datum, bylo to 3. září 1988 ZAV Česká Kamenice – Líska, bylo mi 18 let, mezi soupeři ve třídě byli mimo jiné Pavel Hejda, Milan Tichý, Jiří Bažata, Eduard Patera, Václav Šlajchrt, Josef Venc.

Součástí Edda Cupu jsi od?

V roce 2008 jsem odjel závod v Horním Jiřetíně, 2009, 2010 autodrom Most a od roku 2011 jsem se stal stalým a pravidelným účastníkem tohoto seriálu a letos se mi podařilo ovládnout celkové bodování počtvrté.

Vystřídal si mnoho aut, na které vzpomínáš nejraději?

Právě že jich nebylo mnoho, jak už jsem někdy v minulosti psal, současné auto vzniklo vlastně z toho, s kterým jsem začínal v České Kamenici v roce 1988 a jezdil s ním okruhy až do roku 1992, už před tím s ním absolvoval jednu sezonu na okruzích táta. Auto pár let stálo v garáži, po 15 letech s ním opět začal táta, pak jsme se střídali a nakonec jsem ho začal ničit jen já, největší ničení bylo v Trmicích v roce 2009 od té doby už nemá původní karoserii, dále 2x ve Zbraslavi, jednou v Telnici, ale to už nebylo tak velké.

Jezdil jsem dále v cupové Octávce první generace postavenou Otou Zenklem, pár závodů jsem odjel s BMW 130i v rámci BMW Chalenge organizované Václavem Bervidem. Skoro bych zapomněl na Ford Fiesta a Ford Puma, dnes mě s tímto autem prohání skoro celá rodina Tichých.

Který kopec Ti sedí nejvíce?

Nejvíce asi Horní Jiřetín, protože je to skoro domácí trať, ale i Bečov nad Teplou, mám raději rychlé zatáčky než vracáky ve Kdyni, tím ale neříkám, že to tam nemám rád. Svezu se rád kdekoliv, ostatně všude to máme všichni stejné.

Co bys zlepšil v Edda Cupu?

Vždy je co zlepšovat, ale to nechám na Edovi a jeho týmu. Možná jedna připomínka na časomíru a měření startovacích časů.

Tvůj názor na revivaly?

Další Edův super nápad. Akce, kde si také užijeme adrenalin a mnoho legrace. „Výlety“ do koutů ČR s krásnými starými auty je krásný zážitek. Už se nemůžu dočkat RBR19.

Máš ještě nějaké nesplněné přání, co se týče autosportu?

Přání jsou vždy, aut je mnoho, takže vozit se zajímavými auty na různých okruzích nejen v Čechách. Postavit ještě závodní auto, rychlejší než je to stávající.

A na závěr, co plánuješ na příští rok

Závodit podobně jako letos.

Na závěr bych chtěl poděkovat rodině za toleranci, tátovi za pomoc při přípravě, soupeřům za krásné souboje, Edovi za pořádání těchto závodů, vlastně všem pořadatelům, fotografům, divákům atd. Díky všem jsou to krásné závody, vítězství to ještě násobí, ale není to to nejdůležitější. Díky moc.