Třetí absolutně skončil Tomáš Novák, zde je zhodnocení s ním

Kdy jsi přičichl k motorismu?

Prakticky od malička, pocházím z Vysočiny, v naší ulici bydlel motokrosař Netolický, a když jel protáhnot krosku na pole tak jsem se mohl přerazit, abych byl u toho. Můj děda mě nechával řídit auto na vedlejších cestách, nejdřív na klíně, a jak jsem dosáhl na pedály tak už sám. Stejně tak to bylo s motorkou, naši neměli Pionýra, tak jsem ve 12 letech řádil na ČZ 175. Závodní auta jsem sledoval prostřednictvím tehdejších medií, nezapomenu na TV přenosy ze starého okruhu v Brně a taky ze závodů do vrchu.

Kdy jsi poprvé vyrazil za autosportem?

Ještě na základní škole jsem se chodil učit od starších mechaniků na formuli Škoda a Mondial u Milana Kusého. Později, už na střední škole, jsme stavěli spolu s mechanikem Edou Šilerem vůz Formule Škoda z hromady součástek u Romana Hory. To byla hodně dobrá škola.

Který kopec jsi navštívil jako první?

Jako divák jsem byl poprvé v Náměšti nad Oslavou, mimochodem kopec s nejlepší diváckou kulisou co jsem kdy viděl. Potom bylo pár kopců v roli mechanika, první byla Vyskeř v roce 1990.

A Tvá první aktivní účast?

Díky Petrovi Januškovi jsem se poprvé svezl Pick-upem na sprintu v Panenském Týnci. Potom následoval první závod EDDA cupu ve Vysokém Mýtě, kde jsme dublovali právě s Petrem a bohužel jsme závod pro technickou závadu nedokončili.

Součástí Edda Cupu jsi od?

Právě zmiňovaný závod ve Vysokém Mýtě byl už v roce 2010. To byla moje premiéra v EDDA Cupu. Potom jsme se rok odmlčeli a vrátili se v roce 2012. První kopec za volantem byla tedy Kdyně 2012.

Na které auto vzpomínáš nejraději?

Od začátku jezdím závody se Škoda Felicia Pick-up s motorem Kawasaki ZX 12R, který za ta léta prochází průběžnou evolucí.

Který kopec Ti sedí nejvíce?

Letos se mi nejvíce líbil Hostr Prix Liberec. Nemůžu ale vynechat domácí Radotín, potom Kdyni, příjemně mě překvapil kopec v Jemníkách a poslední 3 tratě – Benecko, Horní Jiřetín a Bečov byly super. Velice si cením vítězství v posledním závodě v Bečově na Teplou, kde jsem si posunul osobní maximum.

Celá letošní sezona byla hodně napínavá, ve třídě jsme se přetahovali s Tomášem Omelkou s jeho velice rychlým VW Polo 1,4 16V, ale nesmím zapomenout na Pavla Jirase s jeho krásnou nově postavenou Škodou 120LS s motorem VW 1,4 16V.

Celý rok učil auto jezdit, postupně vystrkoval drápky, až nás vypekl a v Jiřetíně vyhrál nedělní závod. Jsem rád když nás doplní Zuzka a Dušan Horákovi, Radek Bureš a další fajn lidi v naší třídě E 1400.

Co bys zlepšil v Edda Cupu?

Seriál EDDA Cup má vysokou úroveň a jsem rád, že jsem jeho součástí. Málokde vidím takovou disciplinovanost jezdců i pořadatelů.

Tvůj názor na revivaly?

Líbí se mi a chtěl bych se už taky někdy svézt. Musím si připravit nějaké auto.

Máš ještě nějaké nesplněné přání, co se týče autosportu?

Přání by bylo spousta, ale vhledem k okolnostem jsem šťastný za to, co mám a že se mi to tak nějak daří. Jsem rád, že jsem mohl pomoci svému synovi Tominovi dostat se za volant závodního auta, kde sbírá zkušenosti.

A na závěr, co plánuješ na příští rok?

Na příští rok pojedu zase Pick – upa. V plánu jsou drobné úpravy na autě, nic zásadního.

Na závěr musím poděkovat všem, co mi pomáhají, fandí, anebo jen drží palce. Hlavně rodina, manželka Marika, celý tem GOODAL v čele s Petrem Januškou, Fíša, David, Romana Černá za to že se o nás stará na závodech a spoustě dalších přátel a kamarádů. Děkuji svému zaměstnavateli MIBAG sanace za podporu v sezoně 2019.