Můj výlet do Londýna.

Napsal Jarda Malík

Zúčastnil jsem se zájezdu do Londýna. Předem jsem počítal s tím, že to asi nebude klasický zájezd a mé tušení se mnohonásobně potvrdilo.

Na letišti před odletem jsme se sešli všichni a včas, což ovšem bylo naposledy za celý výlet, kdy se nám to podařilo. Let probíhal v klidu, z letiště expresem do Londýna, pak metrem pod celým Londýnem, pár stanic autobusem , červeným doubledeckerem, a už jsme byli v hotelu. Personál byl zpočátku mírně zklamán, neboť z očekávané hollywoodské hvězdy Toma Hankse se vyklubal Tomáš Hank. Ovšem po tom, co poznali jemný, decentní a nikoho neurážející humor obyvatele Špindlu, docela si jej zamilovali a celé výpravě se snažili splnit, co nám na očích viděli. Např.když si Eda postěžoval, že je v pokojích moc horko,přičinlivý zaměstnanec vyběhl zavřít všechny radiátory. Druhý den ráno jsme zjistili, že pocit, že je na pokojích vedro, Eda s nikým nekonzultoval, takže ostatním bylo divné, že měli celou noc studené radiátory.Já sám jsem měl štěstí, neboť jsme se s Pavlínou v pokoji zdrželi, teď už opravdu nevím proč, takže když údržbář klepal na dveře, že jde zavřít topení, po tom, co jsem mu otevřel oblečený jen v ručníku, si asi myslel, že je nám fakt horko, ale ubezpečil jsem ho, že je nám akorát a zavřel mu před nosem, takže nám radiátor nezavřel.

Pod vedením skvělého průvodce Iva Holána větší část výpravy vyrazila hned do centra, kde zůstali až do večera. Já s Pavlínou jsme se vrátili do hotelu dřív, já jsem se ještě šel projít kolem hotelu. Ušel jsem pár metrů, když u chodníku zastavilo CLKáčko, z něj vystoupila fakt hezká angličanka, smála se na mě a něco mi pořád povídala.Rozuměl jsem jen útržky, jako že to bude fajn, máme na to celou noc a tak.Říkal jsem si , hochu, to víš, jsi v Londýně, tady to holt takhle chodí.Tak jsem si připravil větu, že já na to mám maximálně hoďku, když v tom, jak už kolem mne procházela, jsem zjistil, že má v uchu handsfree a telefonuje s nějakým blbečkem.Tak jsem usoudil, že na jeden den je zážitků dost a šel jsem spát.

Druhý den ráno jsme vyrazili k Westminsteru na sraz s Ivošem a začali naši cestu po památkách a atrakcích Londýna. Během dne jsem zjistil, že Eda aplikuje snahu co nejvíce odlehčit závoďák i na Shakespearův jazyk a zredukoval jej jen na to opravdu podstatné. Musím ale potvrdit, že to co potřeboval, vždy dostal. Je pravda, že to bylo buď pivo, nebo jídlo. Jo a ještě káva, např. ve své snaze mluvit stále anglicky byl Eda tak důsledný, že u slovenské servírky v Café Nero, která mu nabízela, že na ní může mluvit česky, velice důrazně a rozhodně objednával v angličtině tak dlouho, až chuděra rezignovala.

Ivoš průběžně opravoval Edovu výslovnost a postupně se chlapci pouštěli i do hlubších rozborů a akademických problémů, jaký je např. rozdíl mezi tap beer a barrel beer. Nebo večer v hospodě,kdy místní vedli prázdné řeči, kterým stejně nikdo nerozumí, filologicky rozebíraly pojmy castle a chateau. Takže kulturně-vzdělávací stránka výletu byla naplněna měrou vrchovatou.

Několikrát se také projevila zvláštní schopnost Tomáše Hanka. Když jsme nastoupili do autobusu, kterým jsme chtěli dojet na určené místo už v něm cestoval Tomáš Hank. Jak se tam dostal nám nikdy nevysvětlil, nicméně aspoň jsme věděli, že jedeme správným směrem.

Poslední večeře v asijské restauraci, kde za paušál sníte, co můžete, se Tomáš nezúčastnil, přišel za námi, až po jídle s vyprávěním o velikém bifteku. Edu napadlo,že bychom Tomáše přemluvili, aby si s námi dal aspoň kafe,všichni jsme se s chutí zasmáli, jak by se Tom při placení divil, čímž bylo účelu dosaženo a krutý žert jsme už nerealizovali.

Kromě těchto zážitků jsem taky viděl Big Ben, parlament, Westminsterské opatství, Londýn z londýnského oka, Tower, Towerský most, Trafalgarské náměstí, náměstí Picadilly, čínskou čtvrť, rušné obchodní třídy, nultý poledník atd.

Pokud chcete nějaké město poznat jeďte s Čedokem, chcete-li se při tom hodně bavit jeďte s dvojicí Patera-Holán. Jestli budu zdráv, pojedu s nimi příští rok třeba i do Ulánbátaru, jestli se to tak ještě jmenuje.

A teď ještě naprosto vážně děkuji Ivo Holánovi a veřejně prohlašuji, že mu v příští sezoně budu tolerovat menší nekázeň při organizaci depa.To má za to.