Příjmení Jícha není v automobilovém sportu neznáme. Kdo z rodiny se všechno věnoval nebo věnuje závodění?

„Na Sedlčansku byla dřív líheň soutěžáků a závodníků, obdobně jako v Příbrami. Původně s příjmením Jícha začal strýc Hynek, když jezdil v roce 1977 doprovod Janu Kolínovi.  O rok později ho napadlo, že by to zkusil sám, a začal jezdit oblastní soutěže se Škodou 110 LS. Jezdil za ASK stavby Praha v sezónách 1978 a 1979, později pak s vozem VAZ 21011 MTX v letech 1980 a 1981. V roce 1982 emigroval do bývalé NSR. V roce 1990 pak startoval v rallye s vozy Škoda 130 L a Toyota Corolla GT. Současně začal se závody můj otec Pavel, a to na sedadle spolujezdce Vedle Jaroslava Tesárka v roce 1981 se Škodou 110 LS. Po návratu strýce z emigrace pak přišly na řadu hobby rallycross, trabantcross a závody do vrchu. Mezi největší úspěchy Hynka Jíchy patří celkové vítězství v oblastních soutěžích 1978 v A1 Škoda, vítězství ve třídě při Rally Pačejov, Toužim a Vysočinou 78, Klíč a Plzeň 79, Drei Städte 1990. A také 2. místo absolutně při Sedlčanské přilbě 78, v podstatě prvním českém rallysprintu. Můj otec se spolujezdcem Petrem Mináříkem jel v roce 1998 sezónu Mistrovství ČR HA s vozem Škoda 1000 MB, kterou jsme stavěli na zahradě.  Trabantcross jezdil i můj bratranec Hynek Jícha jr., který odjel i pár závodů do vrchu. Dnes občas jede revivaly, kde po jeho boku sedí jeho dcera Caroline.“

Jak ses k rychlým kolům dostal vlastně ty?

„Mě jako nejmladšího to vždy velice bavilo. Jezdil jsem jako mechanik tátovi, pak přes BMX a jiné sporty jsem začal jezdit od roku 2001 i já. Kromě let 2002 a 2009, kdy jsem si dal pauzu. Mimo rallye jezdím i vybrané závody do vrchu. Letos absolvuji svou dvacátou závodní sezonu. Začal jsem v rallye s Trabantem, takový sranda závod, kde jsem dojel na druhém místě o pouhou vteřinu z cca osmdesátky trabantů. V roce 2002 jsem dostavěl Škodu 1000 MB a v roce 2003 jsme společně s Alešem Rebcem začali jezdit MČR HA. Tenhle rok byl pro nás hodně poučný, protože ze čtyř startů, Brno, Pačejov, Vyškov, Č. Lípa, jsme dokončili pouze poslední Air Design rallye Česká Lípa. Na ostatních jsme vždy odstoupili pro technickou závadu, ale to je asi daň skoro každého nově postaveného vozu. Následující rok 2004 už přišly první vavříny, když jsme obsadili 3. místo ve třídě v Brně, 2.místo pak v Blovicích a Pačejově a na poslední soutěži ve Vyškově se nám „roztrhl“ motor. Bylo z toho konečné 3. místo v hodnocení třídy H1 v sezóně.“

Starty i úspěchy začaly přibývat.

„V roce 2005 jsem jel už s tátou na straně spolujezdce a zopakoval jsem výsledek z předešlého roku. Rok 2006 byl pro nás velmi úspěšný vyhráli jsme všechny soutěže které jsme jeli, Vltavu, Pelhřimov, Vyškov a domácí Příbram. Konečné 1. místo ve třídě H1 v Mistrovství ČR HA. Měl jsem velikou radost, ale zároveň došlo mezi mnou a autoklubem k výměně názorů. Od roku 2007 střídám starty ve volném poháru, MČR HA a závody do vrchu (Krušnohorský pohár, EDDA cup a Triola cup). Dříve jsem měl velikou chuť jít třeba do něčeho nového, ať už v technice, nebo se zúčastnit větších závodů, ale neměl jsem potřebné finance. Podpora autoklubu je také mizivá. A o autoklubu si stále myslím své. Ale občas si licenci udělám z důvodu odjetí nějaké pěkné soutěže.“

Samozřejmě, že potěší každý úspěch, ale své starty jsi trochu omezil.

„Dneska už vidím všechno jinak, a hlavně jezdím pro radost. V roce 2007 jsem se zúčastnil oblíbené rallye Vyškov. V roce 2008 při Rallye Hořovice na místo spolujezdce usedla motocyklová závodnice Sandra Stloukalová. O dva roky 2010 jsem pořídil vůz Škoda 130 RS a svezli jsme se s tátou na Rallye show Erpužice. Tyto volné poháry jsou také krásné a mají své kouzlo. Jedna erzeta se jela v obou směrech celkem osmkrát. Ve volných pohárech jsem pokračoval s Martinem Máchou. A to se Škodou 1000 MB a 130 RS. Startoval jsem v Hořovicích, Lesné a vítězných Líních. V roce 2012 jedu s tátou, také už s novým spolujezdcem Josefem Zeleným a sedl jsem si poprvé na místo navigátora. Startoval jsem v Hradci, Příbrami a pěkný výsledek se nám povedl v Jezné. Na Čínovském okruhu v roce 2013 jsem usedl do Škody 130 RS na sedadlo spolujezdce vedle táty. Startoval jsem také se Škodou 1000 MB na Historic Rallye Vltava, kde jsem musel odstoupit pro poruchu mazání z prvního místa, a to mě mrzelo. Spravil jsem si chuť na Podbrdské rallye, kde jsme s tátou zvítězili. Těšil jsem se na závěrečnou rallye Příbram, ale ta skončila předčasně. Když jsem stál na startu RZ1, stala se tragická nehoda, po které nikdo neměl chuť závodit. Pro rok 2014 jsme pořídili Suzuki Swift GTi a po technické závadě na Podbrdské rally jsem zkusil EDDA cup. Na konci roku jsme se svezli znovu a naposledy se Škodou 1000 MB v Kramolíně a vyhráli. Roky 2015-2017 přináší různé starty ve volných podnicích závodů do vrchu s vozy Škoda 130 RS, Felicia, Favorit, a Suzuki Swift GTi. Cením si vítězství na hezkých tratích v Jiřetíně nebo Kdyni. Na soutěže jsem se jezdil jen dívat. Velmi mě lákalo vrátit se zpět. Podařilo se nám postavit dobovou Škodu 110 LS podle specifikace A1, s jakou závodil strýc i táta. Psal se rok 2018 a odstartoval jsem při Rallye Vltava, a Pačejov se spolujezdci Josefem Zeleným a Filipem Makulou. Start na Vltavě do Čínovského okruhu za tmy byl neuvěřitelný zážitek. Rok 2019 starty opět v kopcích a konečné vítězství ve třídě SE-1300 Triola cupu. Závodit mě stále moc baví a přináší krásné zážitky. Zúčastňuji se v dalších dvou letech věhlasných soutěží Rallye Bohemia, Barum, a Kopná. Na konci sezony 2021 jsem společně s Josefem Zeleným 1. ve třídě C0, i když autoklub třídu nevyhlásil, ale považuji to za úspěch. Pro letošní sezónu jsem si licenci neudělal, ale startuji opět v kopcích se Škodou Felicia.“

Určitě máš nějaké oblíbené soutěže a erzety.

„Těžko říct, které soutěže mám nejraději. Každá má něco do sebe. Hodně rád jsem startoval na Moravě, zvlášť ve Vyškově, přestože se mi tam ne úplně vždy dařilo. Skvělé byly volné poháry, třeba rally show Líně, která se skoro celá jela na šotolině. Rád jezdím i za deště, to mě také moc baví. Zbožňuji Historic Rallye Vltava, přetěžká byla Bohemka i Barumka. Velmi náročné jsou dlouhé erzety Pindula, Májová, Radostín, Vystrkov a další.“

Historických aut máš víc, které Ti nejvíce „sedí“?

„Doma v garáži mám schované Škodovky 130 RS, 110 LS, Felicii, 1000 MB. A právě tento vůz mi asi nejvíce přirostl k srdci. Vlastním ho stále, ale už je pouze uskladněný v garáži.  Pokud to půjde, tak je nikdy neprodám. Syna i dceru to také baví, tak uvidíme. Co se týče dalších startů, tak to je ve hvězdách. Vím jen, že mě láká Rally Český Krumlov, kterou jsem nikdy nejel a zamlouvá se mi i domácí Rally Příbram, jejíž trať vede asi dva kilometry od domu. V téhle době se vše odvíjí od finančních možností a závody jsou jen forma zábavy. Tak se snad zase někdy postavím na startovní rampu nějaké rally.“

Určitě „v tom“ nejsi sám. Kdo Ti nejvíce pomáhá?

„Rád bych poděkoval opravdu všem, kteří mě obklopovali nebo stále obklopují. Někteří už nejsou mezi námi a nerad bych na někoho zapomněl. Snad na mě koukají shora a jsou spokojeni. Nechci tedy konkrétně jmenovat. Můj velký dík patří rodině, spolujezdcům, mechanikům a všem z doprovodu. Na závodech  zažívám krásné chvíle, které by bez těchto osob uskutečnit nešly. Zjišťuji čím dál tím víc, že šachy hrát asi nebudu.“

                                                                                                                                        Pavel Vydra

Foto: archiv jezdce