Lukáš Kubíček: „Přestup do rally byl velkým krokem!“

Dlouho plánovaný a vysněný vstup do soutěží letos uskutečnil Lukáš Kubíček. „Přestup ze závodů do vrchu seriálu EDDA Cup rovnou do velkého rallyového mistráku byl velkým krokem. Každopádně jsem velmi spokojen. Vždyť hned při premiéře v Hustopečích a následně na domácí Bohemii jsme s mým spolujezdcem a kamarádem Romanem Linhartem obsadili druhou příčku ve třídě RN7,“ pochvaluje si devětadvacetiletý závodník. Náladu mu příliš nepokazil ani pačejovský karambol.

„V Pačejově jsme doplatili na nedostatek zkušeností. Hned na úvodní erzetě jsme se v čečelovickém remízku poroučeli mimo trať. Do inkriminovaného místa jsme přijeli hodně rychle. Během seznamovacích jízd jsme si v osudném místě poznačili vytahané nečistoty, ale suchou kolej. V reálu jsme přijeli do spousty nabržděného mokrého bláta. Brzdit jsem začal pozdě a na apexu zatáčky jsme vyletěli ven. Stihl jsem už jen odbrzdit a korigovat plynem, abychom netrefili strom na komoru, ale pouze áčkovým sloupkem. Auto bylo sice vysklené, avšak pojízdné. Bohužel však nebylo možné se bez cizí pomoci vrátit na trať a pokračovat.“

Druhý den jste se tedy vrátili v rámci SupeRally.

„Tímto bych chtěl moc poděkovat týmu MV Cars Martina Vopatřila, který nám pronajímal auto. Kluci po celodenní intenzivní práci auto opravili a my mohli v neděli najet další cenné kilometry. Díky patří také týmu Brynda Racing, který nám vedle nářadí půjčil i potřebné díly včetně náhradního okna. Oba týmy fungovaly naprosto skvěle a já si jen potvrdil správnost volby, na které lidi jsem při přestupu do rally vsadil. Ostatně už se bavíme o spolupráci pro nadcházející sezonu. Velkou podporu nám poskytli také moji rodiče.“

Jak vnímáš konkurenci ve třídě RN7?

„Je veliká. Předně musím říct, že proti nám nastupovali hodně zkušení borci. Za všechny mohu zmínit Václava Stejskala seniora. To je velezkušený matador, který má za sebou spoustu startů a dosáhl mnoha úspěchů. A samozřejmě musím počítat hodně pilotů, startujících v Opel Adam Cupu. Těší mě, že se nám s nimi dařilo držet krok a často je i předehnat.“

Pojďme porovnat Tvoji předchozí a současnou disciplínu.

„Hodně lidí se mě ptá, která disciplína je lepší. Z mého pohledu na to však není jednoznačná odpověď. Každá disciplína má svá specifika. Na kopcích se musíš celý den koncentrovat na dvě ostré měřené jízdy, kdy každá z nich měří nějaké tři, čtyři kilometry. Během zhruba dvou minut každé jízdy musíš předvést nejlepší možný výkon na dokonale čisté zametené trati, kterou z devětadevadesáti procent znáš nazpaměť. Naopak na soutěži velkého rallyového mistráku najíždíš erzety většinou od středy a čekají tě dva intenzivní závodní dny, během nichž najedeš zhruba stočtyřicet ostrých kilometrů. A to na trati, kterou neznáš a na různých površích s různě nastaveným autem, kdy ti často chybí grip. Kdybych to měl shrnout, vrch je převážně sprint, zatímco rally vyžaduje mnohem více taktiky.“

Nabízí se další porovnání – silná čtyřkolka Mitsubishi Lancer oproti dvoukolce Opel Adam Cup.

„Výhodou čtyřkolky je, že je na každém povrchu víceméně ovladatelná. Vesměs jsem se na ní mohl spolehnout a velký výkon kopcového auta mě často vytáhl z krize. Na druhou stranu Opel Adam Cup člověka nutí si tu rychlost vybojovat a zasloužit. Sebemenší chyba, byť jen

v ubrání, znamená obrovskou ztrátu na konkurenci. Hledat svoje limity a posouvat je dál s autem se sekvenční převodovkou mě každopádně moc bavilo. Bylo to skvělé a zábavné. Až mě to překvapilo (úsměv).“

EDDA Cup stále sleduješ?

„Určitě. Především naši nejsilnější kategorii EN+2000, kterou letos ovládl Tomáš Kučera z našeho týmu Svijany Racing. Nicméně mě mrzí úbytek startujících v této třídě. Nikdo z mladých sem nepřišel. Vedle Tomáše zde tak stále patří ke špičce kladenský Martin Lev, který skončil už počtvrté druhý.“

S EDDA Cupem je výrazně spjat i Tvůj spolujezdec Roman Linhart.

„To sedí. S Ďolíkem se známe právě z časů, kdy bravurně řediteloval závody EDDA Cupu. Také coby spolujezdec je naprosto pečlivý a precizní. Kdysi v amatérských rally navigoval velmi rychlého Pepu Čermáka, ale „velký“ mistrák spolu nejeli. Zdokonalujeme se tedy společně. Především jsme však parťáci. Zmínit musím jeho parádní organizační schopnosti po našem pačejovském karambolu, kdy převzal celou akci s vyprošťováním auta a průjezdem dalších posádek tak, aby erzeta nemusela být vůbec zastavena. Mimochodem Pačejov byl za všech tří našich odjetých soutěží tou nejnáročnější.“

Proč?

„Velký vliv mělo chladné a deštivé počasí. Z toho ostatně pramenilo i naše odstoupení. Zároveň je to ponaučení. Příští rok budeme mít svého špiona. Je potřeba mít co nejaktuálnější informace o stavu trati i pro posádku, jedoucí vzadu. Například při zrušení prvního průjezdu erzety je do toho druhého opravdu mnoho času, aby se povrch výrazně změnil.“

Příští rok plánuješ v soutěžích pokračovat?

„Určitě. Už teď jsem dohodnut s Martinem Vopatřilem, že budeme pokračovat v jeho týmu MV Cars s dvoukolkou. Jen zřejmě Opel Adam Cup vyměníme za „er dvojku“. Zaměřit se opět chceme na „velký“ mistrák. Povinností je domácí Bohemka. Přesný program soutěží nicméně upřesníme až na jaře. Ale nudit se nebudu ani v zimě.“

Můžeš být konkrétní?

„Od února začíná seriál šesti motokárových závodů v Caravan Metropol Areně na pražském Zličíně pod názvem CMKAP. Areálu šéfuje Jarda Nikodém, otec letošního autokrosového republikového a především evropského šampiona divize SuperBuggy Petra Nikodéma. Takže závěrem chci pogratulovat a poděkovat Péťovi, že po patnácti letech vrátil titul v královské divizi tam, kam patří – do České republiky (smích).“

Vlastimil Resl, www.ewrc.cz