Vynikající sezonu absolvoval v závodech do vrchu seriálu EDDA Cup Tomáš Kučera. Ten již před závěrečným kláním poháru měl definitivu, že se potřetí v kariéře (předtím v letech 2013 a 2017) stane šampionem nejsilnější kategorie EN+2000. „Celkově jsem si letošní sezonu velmi užil. Slovenské závody se mi navíc podařilo spojit s velmi příjemnou dovolenou, na kterou jsem vzal rodinu. Poslední závody v Jemníkách jsem vynechal, protože kolidovaly s Pačejovem, kam jel můj servisní tým s Honzou Sýkorou. Navíc naše žluté EVO již potřebovalo větší údržbu a nechtěl jsem ho přetížit, když už byl titul ve třídě zajištěn,“ vysvětluje příčinu své absence na mladoboleslavském podniku liberecký závodník. Nabízí se otázka, jak hodnotí letošní konkurenci ve své kategorii.

 „Přes absenci Tomáše Koška a Lukáše Kubíčka se objevili v některých závodech velmi konkurenceschopní závodníci. Jiří Jupa startoval v Mostě, Karel Trojan v Brdech, Pavel Ulmann v Bozkově, František Grüner a Erik Frgal v Nové Bystrici, Jaroslav Kubata v Makarově, Kdyni a Loděnici. Většinu závodů jsem soupeřil s Martinem Lvem a Lukášem Suchomelem, oproti kterým jsem měl výhodu většího výkonu. V absolutním pořadí jezdili velmi rychle David Černý, který se nakonec stal absolutním vítězem letošního EDDA Cupu, na Škoda Pickup Kawa a Miroslav Černý na Porsche 911 RS. Ze čtrnácti závodů, do kterých jsem nastoupil, se mi podařilo desetkrát zvítězit ve třídě a osmkrát absolutně. Dvakrát jsem nedokončil pro technickou závadu a jednou kvůli jezdecké chybě. Ve Kdyni jsem jel s náhradním autem Mitsubishi EVO R4 od Honzy Sýkory, které bylo velice zábavné a těsně jsem nestačil na vítězného Martina Lva.“

 Právě zmiňovaný Martin Lev byl s ohledem na celou sezonu tvým největším rivalem. Jaké vztahy mezi vámi panují?

 „Rivalita určitě je, nicméně vztahy máme výborné. Naše přátelství je otevřené natolik, že si dokonce vzájemně ukazujeme mezičasy z našich aut. Máme stejnou aplikaci Race Chrono. Třetím do party je David Černý, i když jede jinou kategorii. Myslím, že nás to všechny posouvá dál. Martin určitě chtěl titul získat a udělal pro to maximum. Vždyť absolvoval všechny závody kromě Bozkova, v jehož termínu upřednostnil návštěvu Grand Prix Maďarska Formule 1. Z mého pohledu jeho výkony byly maximální, co mu technika umožňovala, a nezaznamenal jsem u něj žádnou jezdeckou ani taktickou chybu.“

EDDA Cup letos nabídl několik nových tratí.

„Některé přírodní tratě jsem jel poprvé. V rámci EDDA Cupu se již vloni jely kopce v Brdech a v Bozkově, ty jsem ale vynechával. Letos jsem se je učil a bylo to znát. V Brdech jsem po slibném začátku a náskoku asi dvou vteřin na Karla Trojana v první závodní jízdě bohužel ťuknul o svodidla pravou stranou, která je u Mitsubishi kritická. Odnesl to prasklý olejový chladič, který mi nedovolil pokračovat dál. V Bozkově mi v úvodním závodě ještě pomohl déšť, ve kterém se jezdilo pomaleji a měl jsem tudíž čas trať navnímat. V těchto podmínkách se mi podařilo vyhrát. Druhý den na suchu jsem ale musel smeknout před výkony Pavla Ulmanna a raději jsem se spokojil s druhým místem než abych na trati, kterou jsem jel poprvé, riskoval.“

Vedle vyhraných závodů se ti dařilo překonat i několik traťových rekordů.

„Z jízd, které jsem letos absolvoval, si vážím nejvíce rekordních časů v Mostě, kde jsem se poprvé dostal pod jednu minutu a pětačtyřicet vteřin, v Makarově, kde jsem posunul rekord tratě o skoro tři vteřiny, první jízdy v Brdech, kde jsem se opravdu zapotil a dokázal se dostat pod minutu padesát. V Nové Bystrici se mi ve druhé jízdě i přes mírný déšť podařilo zajet nejrychlejší čas víkendu 1:56,5 vteřiny, což znamenalo rychlostní průměr 130 km/h. Pravděpodobně by to stačilo i na stupně vítězů ve slovenském mistráku, který se jel souběžně na stejné trati. V Loděnici jsem se zase dostal na nejvyšší rychlost, kterou jsem kdy v EDDA Cupu jel, a to na  227 km/h. Auto jsem držel na plném plynu a už nezrychlovalo.“

K tvým výsledkům pomohla i relativně vysoká spolehlivost auta.

„Samozřejmě, udržet takovouto techniku není snadné. Přeci jen sedm set koní přináší extrémní namáhání všech částí 2,3 litru silného motoru. Nás letos pozlobila především řemenice. Motorář dal těžší variantu kvůli omezení vibrací motoru. Paradoxně to však způsobilo větší namáhání a došlo k ulomení zubu. Naštěstí se to stalo při svozu a nedošlo tak k destrukci agregátu. Stálo mě to jen absenci v prvním závodě ve slovenské Nové Bystrici.“

Zmiňuješ slovenské podniky. Názory na jejich zařazení se různí. Jaký je ten tvůj?

„Já to rozhodně považuji za posun, co se týče kvality. Samozřejmě chápu, že to znamená vyšší náklady. Náš tým však vítá kvalitativní posun. Edu chci určitě pochválit. Musel skousnout nějaké ústrky, mé hodnocení je však velice pozitivní. Strašně se mi líbilo, jak slovenští pořadatelé fungovali třeba ohledně informovanosti, rozhlasu a celkově propagace svých podniků.“

Nicméně celkově mám pocit, že počet startujících na EDDA Cupu oproti minulým letům ubývá.

„To je hodně dáno především dnešní složitou a nejistou dobou. Zatímco na Revivalech se Edovi daří vždy okamžitě naplnit startovní listinu, u kopců je to těžší. Podepsal se úbytek sponzorů a peněz. Navíc jsou zde podobné konkurenční seriály Triola Cup a Krušnohorský pohár. Vstup do těch je oproti EDDA Cupu ještě jednodušší. Mnozí lidé závody těchto seriálů různě kombinují. My, coby pivovar Svijany, jsme nicméně dlouholetým partnerem EDDA Cupu a zůstaneme mu věrni. Co se týče mě osobně, je to spíše o tom, kolik závodů mi umožní pracovní vytížení. Práce má přednost.“

Pivovar Svijany, jehož jsi předsedou představenstva, podporuje i mnoho dalších sportovních aktivit. Stále je vidět například v automobilových soutěžích.

„V rally dlouhodobě veze logo pivovaru Svijany Honza Sýkora. Ten sice poslední sezony startuje sporadicky, ale pořád je to vynikající pilot. Smůlu měl na letošním Pačejově, kde měl skvěle rozjetý závod a držel se v konkurenci „er pětek“ s již historickým Lancerem v první desítce. Pak ho však zastavily utržené štefty. Letos do soutěží právě z EDDA Cupu přestoupil také Lukáš Kubíček. Posun do náročnější a sledovanější disciplíny mu přeji. V EDDA Cupu se už neměl kam posouvat. Navíc naskočil rovnou do „velkého“ mistráku a odjel Hustopeče, domácí Bohemii a Pačejov. Myslím, že se zabydlel rychle a získal základní zkušenosti. Jak znám jeho zodpovědný přístup, očekávám příští rok ještě jeho posun výše. Už proto, že plánuje vyměnit Opel Adam Cup za silnější předokolku. S podporou Svijan startuje také Michal Savruk. Ten zajel moc dobře letošní Bohemii, kde skončil jedenáctý absolutně. To je na amatéra neuvěřitelný výsledek. Po mateřské pauze se na sedadlo spolujezdce vrátila Martinka Škardová. Ta je mimochodem hodně aktivní na sociálních sítích i jako fotografka. A musím jí pochválit za mnohdy velice kreativní fotografickou tvorbu (úsměv).“

Podporujete i spisovatelskou činnost Dana Porazila.

„Podpořili jsme jeho knihu o Romanu Krestovi, jejíž křest se uskutečnil na Svijanském zámku. Teď Dan píše knihu o legendárním Johnu Hauglandovi a my mu opět přislíbili spolupráci. Jeho práce je moc obětavá a záslužná. Dan tomu dává strašně moc volného času. Takoví lidé jsou dnes vzácní.“

Velkou podporu sportu poskytuje také firma Red Bull, jejíž spoluzakladatel Dietrich Mateschitz nedávno zemřel. Nakolik to může podle tebe ovlivnit podporu sportu ze strany tohoto giganta mezi výrobci energetických nápojů?

„Předně je to obrovská škoda a ztráta, protože Dietrich Mateschitz byl jedním z těch globálních hráčů a největších sponzorů. Otázkou je, nakolik v tom budou pokračovat jeho následovníci. Nevím teď přesně, kdo všechno z českých sportovců byl sponzorován společností Red Bull. Bylo jich každopádně hodně. V EDDA Cupu jezdíval v barvách Red Bullu Solnička (Miloš Feigl, pozn. autora). Nevím však, o jak velké sponzorské plnění tam šlo (úsměv).“

A závěrem se coby pivař nemohu nezeptat, zda Svijany chytají nějaké novinky či nové speciály?

„Portoflio svijanských piv zahrnuje již sedmnáct druhů, které pokrývají mnoho pivních stylů. Z posledních přírůstků bych zmínil pivo Šlik, které je dostupné pouze v restauracích. Bylo uvedeno na trh na počest Jáchyma Ondřeje Šlika v červnu 2021, kdy uplynulo 400 let od jeho popravy na Staroměstském náměstí, když se zúčastnil stavovského povstání proti Habsburkům."

Vlastimil Resl, www.ewrc.cz

Foto: Jaromír Beneš a Robert Balcar