Komentář Rallye Berounka Revival

Rallye Berounka Revival 2023-11-04

  Včera  se středními Čechami prosmýkl pestrobarevný had složený z více než stovky automobilů účastnících se třináctého ročníku Rallye Berounka Revival. Akci nelze beze zbytku zařadit snad do žádné známé kategorie motoristických podniků, nejde o rallye, ani jízdu pravidelnosti, o jízdě elegance veteránů ani nemluvě. Výjimečně se jednalo pouze o jednodenní akci, ovšem pokud bude další ročník, tak jedině dvoudenní. K naší akci patří neodmyslitelně večerní klábosení v hotelové restauraci. Také argumentem největšího počtu omluvenek od pravidelných revivalistů bylo, že chybí tato společenská část akce.

  Vlastně hned po skončení jarního dvojčete „Berounky“ Rallye Praha Revival se začaly scházet přihlášky nedočkavých posádek, v jednu chvíli už bylo přes 150 přihlášených, nakonec časové, technické, ale i zdravotní (nezapomínejme, že hodně účastníků sklízelo vavříny v nejrůznějších automobilových disciplínách již v poslední třetině minulého století) důvody na start nepustily několik posádek. Definitivně přešlo přejímkou a seřadilo se před startovní rampou sto devět automobilů. A přehlídka automobilové techniky, která se v radotínském učilišti, kde bylo situováno Parc Fermé sešla, musela potěšit srdce nejen každého fanouška, ale i náročného znalce automobilové historie. Dvě Porsche 911, závodní BMW, Alfy, Saab, Fordy, Toyoty, Audi Quattro, samozřejmě škodovky od MB 1000 po 130 LR/B a silné zastoupení měly i značky z produkce bývalé RVHP. Z Ukrajiny přivezly legendy Jurij Bombardiov a Alexandr Medvedčenko Ladu 2103. Opět byl na startu i dvoulitrový Polonez. Žen na horkém spolujezdeckém sedadle se v revivalu objevilo víc, ale čistě ženské posádky odstartovaly jen tři, vítězkou dámského poháru se stala zkušená revivalistka Daniela Mlejnková.

  Po startu v Radotíně zavedla závodníky trasa do oblíbené Sedlčanské kotliny. Všechny posádky byly zvědavé jak moc bude velká a očekávaná bahenní koupel vzhledem k pátečnímu počasí… A byla, ovšem zažili jsme i horší, dokonce se podařilo připravit okruh v delší " suché" verzi. Poté  následoval dlouhý a to až moc dlouhý přejezd. Těm bychom se rádi do budoucna vyvarovali, nicméně tentokrát jsme výjimečně museli. Plochodrážní stadion ve Slaném, kde posádky absolvovaly dvě a půl kola již tak rozbahněný nebyl, přesto čelo peletonu mělo podmínky výrazně těžší. Pak  tajný itinerář zavedl revivalisty na letištní plochu v Panenském Týnci na kvalitně vytyčenou trať, jedinou asfaltovou.

Posádky sice bojovaly o každou sekundu, ale časy z uzavřených úseků tvoří jen část celkového bodového přídělu, který rozhoduje o konečném pořadí. Několik posádek nachytalo trestné body na tajných radarových kontrolách, další zatížení konta znamenaly chybějící průjezdní kontroly a pozdní, nebo naopak předčasný příjezd do časové kontroly. Sekvence plochá dráha, letiště se ještě jednou zopakovala, po jejím absolvování zamířil konvoj k závěrečné SSce do Sedlčan.

Po dojezdu do cíle už všichni čekali na spočítání výsledků a předání pohárů těm nejlepším.

Ve třídě 1 potvrdil své kvality Stanislav Pelc s navigátorem Pavlem Chlustinou, kteří vždy na revivalech zajíždí se svým Trabantem neuvěřitelné časy a chyba v navigaci je u této posádky téměř vyloučená…

V třídě 2 vyhrála posádka David Černý, Kristýna Štastná na Cortině. David patří mimo jiné k nejlepším jezdcům Edda Cupu.

Ve trojce panovala posádka Vladimír Fišera, Petr Jirout s Golfem, několikrát jsem na vlastní oči viděl jejich suprový výkon na měřeném úseku. Poprvé se této posádce podařilo vyhrát i v absolutním pořadí! Patří jim velká gratulace a já mám velkou radost, že na prvních místech absolutního pořadí jsou vozy ze sériových tříd. Neboť již od počátku razíme ideu, že v revivalech by to nemělo být pouze o silném voze.

  Třída 4 byla tentokrát slaběji obsazená a jasně jí vládl vrchař Tomáš Vavřinec s Jakubem Venclíkem. Velmi spokojená byla i druhá Daniela Mlejnková navigována Martinem Kejřem. Tato posádka, jakož i několik dalších se startovními čísly za nimi, měla zpestření v rámci protestní akce občanů v jedné obci, kteří asi nemají potuchy co je to mototuristická akce a počali stavět kamenné barikády na silnici a samozřejmě svolávat policejní hlídky ze širokého okolí. No a právě Daniela byla první zastavenou a kontrolovanou. Nuž její milý a krásný úsměv policisty naprosto odzbrojil, že jim naprosto stačilo její vysvětlení co že to ta mototuristická akce je, a tudíž se rozhodně nejedná o nějaký černý závod. Policisté poté dali do jízdního výkazu i své evidenční číslo s potvrzením, aby snad nedostala od nás nějakou penalizaci,

 Nejslabší speciály ve třídě 5 vyhrála pravidelná revivalová posádka Jiří a Daniel Mikulka na krásném Wartgurgu 312, ovšem pouze o pár bodíků před legendární trabantí posádkou Ivan Rejmon Jiří Polák.

 Třída 6 bývá vždy nejsilněji obsazena a být zde na bedně není vůbec jednoduché. Plejádu posádek na pečlivě připravených škodovkách porazili velmi pěkně jedoucí Jiří Vávrovec junior a Martin Čítek / Ford Cortina/. Byl to ovšem velký souboj o každou vteřinu a trestní bod až do konce. Zde jsou pro názornost uvedené výsledné trestné body první až čtvrté posádky –

1121, 1135, 1136, 1144… Prostě parádní soupeření.

   I o vítězství ve třídě 7 se tvrdě bojovalo. Nakonec byl nejúspěšnější revivalový matador Jan Voříšek, tentokrát navigovaný Jiřím Dohnalem na Peugeotu 309 GTi.

 V osmičkách, tedy nejsilnější klasické třídě dominovala „jediná nelegenda“ mezi soupeři Filip Silovský navigován Martinem Bozděchem. Na druhém místě skončila posádky ověnčená ve své kariéře mnoha úspěchy – Josef Panožka, Miroslav Černý, ten byl letos mimochodem absolutní vítěz Edda Cupu. Startovali na Porsche 911, stejně jako třetí, bývalý formulový jezdec Luboš Plaček s navigátorem Rostislavem Fialou.

Ve třídě slabších novějších veteránů vyhrál Lukáš Cvejn a Nelou Cvejnovou na Suzuki Swift před naším polským ambasadorem a kamarádem Adamem Dowgirdem a Maciejem Drazcikem.

No a v desítce, tradičně také hodně obsazené, panují velmi silné vozy. Vítězná posádka Petr Beran se synem Davidem pilotovala Ford Sierra Cosworth, mnozí jste jistě viděli dramatické video z Edda Cupu ve Lhotě, kdy tento krásný vůz neshořel jen díky včasnému zásahu.

Závěrem děkuji předně všem pořadatelům, mým kamarádům ze skromného organizačního týmu za perfektní výkony v rámci našich schopností a také naprosté většině účastníků za disciplinované chování.

Uvidíme se v polovině dubna na RPR. Jak jsem řekl na ceremoniálu všichni účastníci Berounky mají místo jisté. Podmínkou je zaslání přihlášky do konce listopadu.

                  Eda Patera