Rallye Prague Revival 2025, komentář

XIV. RALLYE PRAHA REVIVAL, memoriál Dalibora Janka

Již čtrnáctý ročník mezinárodní sportovně společenské akce pro bývalé závodníky, legendy motoristického sportu a příznivce historických závodních a sportovních automobilů se uskutečnil o velikonočním víkendu.

V pátek od časného rána vypukl čilý ruch v radotínském Kart Centru, které již tradičně revivalům poskytuje zázemí a to díky vstřícnosti majitele Pavla Růžičky. Všechny odstavné plochy se začaly rychle zaplňovat soutěžními vozy a pořadatelé museli rychle zvládat tvořící se fronty před technickou a administrativní přejímkou. Těmi nakonec prošlo a obdrželo startovní číslo, itinerář a krabičku ONI systému 152 posádek z toho 44 zahraničních!

Po přejímkách a rozpravě se od Kart centra v minutových intervalech směřovalo k první SSce, kterou byla známá trať do vrchu na Točné, mj. to byl i loňský shakedown pro WRC. A pak se pokračovalo dále do centra na Náměstí Jana Palacha k parádnímu startu. Pestrobarevný peloton závodních vozů postupně zaplnil celé náměstí a fandové motorismu spolu s turisty a náhodnými kolemjdoucími vytvořili neopakovatelnou atmosféru, kterou si revivalisté užívali, a nezkazil jí ani vytrvalý déšť. Ve 13,40hodin startér začal vypouštět postupně celé startovní pole k zápasu se záludnostmi itineráře na dlouhé cestě k časové kontrole u muzeua veteránů v Litvínově, kde bylo vše spolupořadateli z muzea perfektně zajištěno.

Následoval  dle mého názoru nejkrásnější přejezd po hřebenech Krušných hor směrem ke druhé SSce v Telnici. Poté posádky spěchaly na nedaleký hotel. S tradičním návalem ubytování chtivých na hotelové recepci se zdárně vyrovnala Bára Holická.

Startem od hotelu v sobotu ráno začal náročný celodenní program, během něhož posádky absolvovaly šest Show Section a stovky kilometrů podle itineráře po spojovacích etapách na otevřených silnicích za kontrolovaného dodržování dopravních předpisů. Po několika letech jsme se mohli svézt na oblíbeném úseku na výstavišti v Litoměřicích, tento měřený úsek otevíral program dne.

Sobotní etapa nabídla opravdu krásné přejezdy, po většinou přes Lužické hory a České středohoří, částečně i přes sousední Sasko, včetně premiérové SSky v zahraničí. Jedním z vrcholů akce byl i průjezd přes historické centrum saského městečka Zittau, kde posádky osobně vítal pan starosta, a občané nám připravili  úžasnou atmosféru. Velkou mírou se o to postaral Hynek Jicha, a také přátelé z místního autoklubu MSC Robur Zittau a místí účastník revivalů Rico Meusel, děkujeme!

Posledním sobotním měřeným úsekem byla velmi rychlá SSka v Liberci, v areálu Ski arény, zde si posádky velmi užívaly svižnou jízdu, kaňkou je „ sejmutá" lampa veřejného osvětlení a auto bez kola daleko od tratě…“

Sobota na revivalu má ovšem, kromě sportovní části i neméně důležitou náplň společenskou. Večer na hotelu je již vyhlášený a těžko říci, na co se účastníci těší víc, jestli na trať, nebo večerní zábavu. Kromě sdělování si dojmů z dění za celý den, vzpomínání na doby aktivního závodění i kamarády a soupeře, kteří nás už opustili, všichni sledují vývěskovou tabuli, kde se postupně objevují body, kterými jsou jednotlivé posádky hodnoceny za více, či méně úspěšné vyrovnání se s nástrahami revivalu. Je zajímavé a pro pořadatele povzbuzující vidět i z řady prestižních soutěží ostřílené posádky s mnoha vavříny na kontě s jakým zaujetím a jakou pozornost věnují výsledkům a celému dění, ani na mototuristické akci neopustí profesionální přístup, který je dovedl k mnoha vítězstvím. Ale o výsledky se zajímají všichni, každý bod je probrán, zhodnoceno co se mělo, co se nemělo a jak se mělo. U výsledků je třeba říci, jednak že o pořadí v celkové sumě kolem dvou tisíc bodů rozhoduje pár bodů a pak, jak výborně si vedli spolujezdci, přes polovinu posádek dojelo s nulou v časových, průjezdních a radarových kontrolách. Ale i sobotní večer se přehoupne do neděle a vědomí ranního startu nakonec všechny zažene do postelí.

Nedělní program nabídl jako příležitosti k upevnění, nebo zlepšení pozice v klasifikaci  opětovný průjezd vrchařskou tratí v Telnici a tradičně rallykrosovou tratí v Chabařovicích, kde místní fandové v čele s Martinem Fridrichem udělali na trati kus práce a posádky si to pochvalovaly. Odtud po jejich průjezdu zamířili všichni na náměstí v Lounech, kde byla 15 min. přestávka a spolu s místními veteránisty jsme zaplnili celé náměstí v historickém centru. Pak už zbýval závěrečný úsek k Radotínu s automobily nesoucími známky třídenního perného nasazení.

Po dojezdu všech dokončivších do Kart Centra v Radotíně se počtáři svědomitě věnovali bodovým kontům jednotlivých posádek, které byly spravedlivě odměněny za své revivalové počínání, aby mohlo býti vyvěšeno a vyhlášeno konečné pořadí. Naštěstí už jen úsměvnou vzpomínkou jsou doby, kdy po prvním vyvěšení předběžných výsledků se zvedla vlna tsunami protestujících a s každou další opravou se ještě zvětšovala. Tentokrát se pořadatelé protestů nedočkali, pár nejasností (a pár jsou opravdu dvě) se vysvětlilo a výsledky mohly být prohlášeny za oficiální. Byly předány poháry nejlepším třem posádkám v každé vypsané třídě, Dámském poháru, soutěži československých a zahraničních legend.

XIII. Rallye Praha Revival skončil k radosti organizátorů i samotných účastníků úspěšně, bez problémů i bez větších potyček se sériovou společností, tak jestli budeme všichni zdrávi, uvidíme se na podzim na Berounce.

Závěrem bychom rádi poděkovali všem kamarádům z našeho skromného týmu za skvěle odvedenou práci!

Eda Patera, Jarda Malík